Přestože každá vláda a většina z mnoha ministrů školství pravidelně přichází jednak s informací, že resort školství je jednou z hlavních priorit jeho vlády, a pravidelně i s nějakým neotřelým námětem na „důležitou“ reformu, která školství, školám a vzdělávaným zajistí světlejší zítřky – tu s pamlskouvou vyhláškou, tu s financováním na průměrně naplněnou třídu, tu s rozšířením nebo zrušením takzvané společné části maturity, tu s plošnou inkluzí. Přes všechny uvedené a mnohé další „strategické“ změny je stav regionálního školství – od mateřských po střední školy – stále ve stavu nezáviděníhodném a dlouhodobě vážně neprospívá.
