Michal Šmarda se nakonec rozhodl netrvat na svém vstupu do Babišovy vlády. Oddálil se tak stav, který patrně ještě nenastal nikde na světě, že by kvůli kandidátovi na ministra kultury padla celá vláda. Otázkou zůstává, zda byla v této vleklé kauze porušována Ústava. Porušil ji prezident Zeman skutečně svým předlouhým otálením se jmenováním Šmardy? Zatímco řada politiků a novinářů má ve věci jasno a v Zemanově postupu vidí do nebe volající ústavněprávní delikt, já si tím jist opravdu stoprocentně nejsem. Jedním si ale jist jsem: dnešní stav částečně zavinilo i zbrklé zavedení přímé volby prezidenta.
