Med tuhý skoro jako beton – takový měl v plástvi Oldřich Šverák z Jamného nad Orlicí. Zatím se nenašla účinná technologie, která by tuhle pochutinu dostala účinně ven. Med se vytáčí pomocí odstředivé síly. Jenže když tyhle plástve skončí v medometu, přetížený vosk se roztrhá na kusy.
"Já jsem toho 30 procent nevytočil vůbec," řekl včelař Oldřich Šverák. Kvůli horku se přemnožily mšice, které sají mízu z lesa. Včely s nimi žijí v symbióze a společně tak vyrobily nadmíru určitého druhu medu, který ale přináší jen starosti.
"Má tu vlastnost, že velmi rychle krystalizuje," popsal Evžen Báchor, včelař z Pardubic. Pokud zůstane v úlech, je i včelám v zimě k ničemu. Za chladných měsíců totiž nemají přístup k vodě a nedokážou ho rozpustit. Umřou hlady, protože to nejsou schopné zpracovat.
Každý, kdo včelaří blízko smrkových nebo modřínových lesů, má stejné starosti jako pan Šverák. A podobně mluví i včelaři z nížin, u některých je situace mnohdy ještě horší. Letos je prý o polovinu míň medu, protože je pro změnu potrápil rychlý nástup jara. Všechno vykvetlo naráz a včely nektar nestíhaly posbírat.
"V Pardubicích jsou ceny okolo 160 až 170 korun, o těch 10 Kč to půjde nahoru," dodává včelař. A tak to vypadá, že málokterý včelař bude mít med ještě o Vánocích.
