Zemědělci jsou zoufalí, letošní úrodu likviduje armáda hrabošů

"Mohlo by se taky stát, že o žních nesklidíme skoro nic," tvrdil předseda družstva z Břeclavska Antonín Osička měsíc před začátkem sklizně. Měl obavy z toho, že hlodavci, kteří je připravili o polovinu úrody vojtěšky, se vrhnou na obilí. A to se taky stalo.

 

"Běžně na metru čtverečním má být 300 a více klasů u nás ale není ani deset, dvacet klasů," postěžoval si předseda Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil. Řada míst na Moravě vypadá dokonce mnohem hůř.

 

"Celé stéblo je sežrané až do vrchu. Zůstává holé pole jako strniště po žních," popisuje kritickou situaci Osička. "Některé porosty jsou totálně poškozeny, takže se zaorávaly před sklizní, protože se nevyplatí je vůbec sklízet," říká soukromý zemědělec z Těšetic Václav Koutný.

 

Jeho pole je jedno z nejvíce poškozených na Prostějovsku, kde hlodavci na každém hektaru sežerou až půl tuny zrní denně. "Mají blahobyt, mají dostatek potravy, mají optimální teplotu, mají hnízda," vysvětluje Koutný.

 

Jediný pár hrabošů může mít za sezónu 150 potomků. Letos není ničím neobvyklým vidět přes pět tisíc nor na jednom hektaru. "V takovém rozsahu to nepamatuju. A to už tady dělám od roku 1968," tvrdí soukromý zemědělec z Moravského Žižkova Josef Valášek.

 

 

Z obilných polí, kde už došla potrava, se teď hlodavci stěhují do kukuřice a řepky. Škody začínají hlásit také zelináři, sadaři i vinaři. Krizovou situaci proto dnes v Olomouci řešila agrární komora. Chce požádat vládu o povolení plošné aplikace účinných jedů.

 

Snížit stavy hrabošů by měla plošná deratizace nejen na polích, ale také kolem silnic a v zastavěných oblastech, kam se škůdci začnou stahovat na zimu.