Podle statistik až čtyři miliony Čechů něco pěstují, byť třeba jen v květináči za oknem. A jak správně zalévat, popřípadě kde brát neustále vodu, je zvláště v horku ožehavá otázka. "Máme svoje zásady, trávník nazaléváme. Zaléváme jen rostliny, které tu vláhu potřebují. Zaléváme ke kořenům," vypočítala zahrádkářka.
Paní Marta Pawlicová zahrádkaří už 36 let. Dopustit nedá na tzv. kapénková závlahu, která prý ušetří až 90 procent množství vody. "Jsou to takové natažené hadičky a u každé rostlinky je dírka, z které kape voda. Neustále kape, za hodinu asi jeden litr," popsala Pawlicová.
Co dalšího ale pro závlahu zahrady můžeme udělat? Třeba místo bazénu pořídit přírodní jezírko nebo biobazén, kde se drží živá voda bez desinfekce.
Levnějším řešením je pak osvědčené zachytávání dešťové vody do sudu či podzemních nádrží. Kvalitu dešťové vody ale může ovlivnit střešní krytina. Před zaléváním vodou z eternitových nebo asfaltových střech odborníci varují.
Velkou úsporou je moderní propustná dlažba nebo inteligentní zavlažovací zařízení, které dávkuje závlahu podle přednastaveného druhu rostliny a intenzity slunečního svitu. Vyplatí se i sledovat předpověď počasí a nezalévat předčasně.
A důležité nejsou jen srážky, ale i to, co se vypaří. "Při tropických dnech může být výpar z té země klidně i sedm milimetrů. O to více já potom musím pro ten den zavlažovat," vysvětlila meteoroložka Dagmar Honsová.
Staré pravidlo zalévat buď před východem, nebo až po západu slunce, platí stále. Rozhodně ale nepodceňujte kypření. Když pět litrů vody vylijeme na metr čtvereční, nemá na dobře prokypřené půdě vzniknout kaluž.
Pomoct udržet vodu, zvláště ve svažitém terénu, může paradoxně i lenost zahradníka, prostě přestaneme sekat trávu.
