Až potkáte na procházce Vysočinou amerického bizona, netvařte se překvapeně. Mohutný sudokopytník je nový volně žijící savec naší přírody. Dva měsíce po útěku zůstává deset bizonů stále na svobodě a jak to vypadá, stanou se součástí zdejší fauny. Nikdo po nich aktivně nepátrá.
Bizoni se přes den ukrývají v lese a v noci se přesouvají na pastviny. Pro svobodný život mají zhruba 250 kilometrů čtverečních a není divu že už měsíc stádo nikdo neviděl.
Majitel zvířat by musel nasadit pátrací helikoptéru s termovizí a to se mu nevyplatí. Zvířata tak mohou nerušeně žít ve volné přírodě. Poslední zpráva o jejich pohybu je z května. "Viděli jsme je u Starého města, ale než jsme přijeli, tak uprchli," uvedla v květnu Nela Nováková z bizoní farmy.
Bizonům se u nás líbí a odbor životního prostředí potvrdil, že utekly i březí samice, které mohou každý den rozšířit stádo. Zákon totiž nikomu nenařizuje odstřel. "Je tady díra v zákonech. My ani veterinární správa nemůžeme nařizovat odstřel," vysvětluje Jiří Müller z odboru životního prostředí.
Podle zákona může zdivočelá zvířata zastřelit myslivecká stráž nebo hospodář, ale jen pokud sami chtějí. Policie zasahuje jen v případech, kdy zvířata páchají škody nebo někoho ohrožují. Například loni zastřelili agresivního býka z vrtulníku.
Bizoni se ale kontaktu s člověkem vyhýbají a v přírodě jim nic nechybí. "Takový bizon je spokojený. Má dostatek jídla, je vybavený i na zimu," tvrdí ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.
Bizon má navíc předka zubra evropského, který se u nás před tisíci lety běžně vyskytoval a dnes žije ve třech oborách. Bizon a zubr se mohou teoreticky spářit - zubrbizona se podařilo odchovat už před osmdesáti lety.
