Pan Stuchlík řeší problémy kolem financování výtahu už více než dvacet let. Nelíbí se mu paušální poplatek 150 korun za měsíc, který musí platit, ačkoliv sám výtah nepoužívá. Poprvé vznesl námitku na schůzi společenství vlastníků ještě před rokem 2000. V úterý jeho žalobu opět zamítl Vrchní soud v Praze.
"Já samozřejmě s rozsudkem soudu spokojen nejsem, protože většina nikdy nesmí mít právo rozhodovat o tom, že bude finančně profitovat například na rozúčtování nákladů a na menšině," tvrdí pan Stuchlík. Protistrana se ani po vyhraném soudním sporu k rozsudku vyjadřovat nechtěla.
Pokud by mu soud dal za pravdu, muselo by se podobně pohlížet i na další poplatky. Jde například o poplatky za údržbu společných prostor. Lidé z přízemí totiž schody do vyšších pater nezašlapou. Nebo například poplatky za údržbu střechy. Nájemníci z nižších pater totiž nad sebou mají stropy.
"Pak by se ale klidně, pokud by se přistoupilo na tu otázku, že je třeba dělat rozdíly mezi jednotlivými podlažími, mohla otevřít otázka hluku nebo vnějšího osvětlení," tvrdí předseda senátu František Švantner.
"Patří to asi všem, asi by se měli podělit všichni," vyjádřil se v anketě jeden z dotázaných lidí. "My to máme tak, že my ho neplatíme, takže my ho máme v pořádku," tvrdí jiný z dotázaných.
Z hlediska soudní praxe mají podle soudce lidé, kteří si podobně stěžují, jen mizivou šanci na úspěch. Sám pan Stuchlík neví, zda bude v soudních sporech pokračovat. "Na to mám dva měsíce lhůtu. O tom se musím poradit a zřejmě se budu radit na ministerstvu pro místní rozvoj, které tyto záležitosti řeší," dodal pan Stuchlík.
Co se ale rozpočítání nákladů na provoz výtahu týče, stojí si za svým. Lidé z nejvyššího patra domu podle něj výtah více opotřebovávají a měli by hradit největší část nákladů.
