Umělý steak, jak mu vědci říkají, má jen centimetr krychlový. Přesto ho považují za velkou naději pro budoucnost planety. "V roce 2050 bude lidská populace čítat devět miliard. Bude těžké, aby poptávku uspokojily tradiční chovy. Umělé maso jako alternativa se ukazuje jako nutnost. Hodně japonských společností se chce v tomto oboru uplatnit co nejdřív to půjde," tvrdí profesor Shoji Takeuchi.
Vědci využívají svalové buňky zvířat, ze kterých umělé maso roste. Celý proces zabere asi týden. Aby se výrobek co nejvíc přiblížil chuti hovězího, chtějí vynálezci v budoucnu využívat tuk nebo krev. Výhodou alternativ masa je, že by mohly být levnější.
Ne všichni zákazníci ale náhražky vítají. "Není to o ceně. Někteří lidé si umělé maso nekoupí. Když budou k dostání běžné masné produkty, určitě si je koupím," vyjádřila se jedna zákaznice.
Japonci nejsou prvními, kdo s uměle vypěstovaným masem přišel - první burger z laboratoře vznikl v Nizozemsku v roce 2013. Náklady na výrobu přesáhly zejména kvůli časové náročnosti šest milionů korun.
Skutečnou výzvou pak bylo vyrobit celistvý plátek masa. První alternativní steak z buněk odebraných z krávy vzešel tento rok z izraelské laboratoře - byl jen pět milimetrů tenký a vědci přiznali, že je třeba zapracovat na jeho chuti. Co se týče ceny, byli Izraelci o poznání úspěšnější než nizozemští kolegové - náklady byly zhruba 1100 korun.
