Třítýdenní srneček Bobík se má čile k světu, přestože mu žací stroj na louce usekl jednu nohu. Zachránit se ho podařilo panu Bícovi. “Bylo mi úplně líto ho utratit, když k němu přijdete a ono píská, tak to je úplně stresující,“ řekl myslivec Jan Bíca.
Myslivcova fenka se o srnečka stará jako o své štěně. “Budeme se snažit mu zajistit nějaký snazší život s tím hendikepem,“ doplnil Bíca.
Tisíce dalších zvířat takové štěstí neměly. Ročně zemře pod lištou zemědělských sekaček asi 60 tisíc mláďat. Toto číslo se snaží snížit jak myslivci, tak tisíce dobrovolníků, kteří zvířata z luk odnáší.
Myslivci na Písecku k jejich vyhledávání začali jako první využívat speciální dron s termokamerou. “V ranních hodinách vyhledáme srnče termovizním dronem, označíme ho a těsně před sečí to srnče vynesou a ochrání ho,“ uvedl předseda okresního mysliveckého spolku Písek Jan Matulka.
Úspěšnost je prý zatím stoprocentní. Dron si pořídili z vlastních zdrojů za více než sto tisíc. Jinde srnčata zachraňují třeba pomocí lidských vlasů. Ty svým pachem srnčata odradí.
Zemědělci musí každé sečení louky předem hlásit myslivcům, ne vždy tuto povinnost prý ale dodržují. “Jsou zemědělci, kteří to hlásí, ale jsou zemědělci, kteří tu povinnost vůbec nereflektují,“ sdělila Pavla Benettová z iniciativy Stop sečení srnčat.
Myslivci se tak včas nedozví, kde se bude tráva sekat. Problémem už se zabývá i ministerstvo zemědělství.
“Podařilo se nám prosadit povinnost do zemědělského zákona, aby zemědělci hlásili sečení prostřednictvím LPISu, což je registr půdy,“ doplnila Benettová. Za nenahlášení sekání luk mohou zemědělci dostat až 40tisícovou pokutu.
