Ještě v loňském roce trénovali fotbalisté z Přešťovic na Strakonicku na svém hřišti. Letos už se ale dohromady nedali a hřiště zarůstá plevem. Stejně to vypadá třeba v Králové Lhotě, Lenoře, pražských Hlubočepích, na Smíchově nebo v Černé v Pošumaví.
"Odjakživa hasiči, sportovci, tělovýchova, to byli tahouni tý obce. Pomáhali při jakýchkoliv akcích, a jak se nám rozprchli a nejsou tady, tak je to škoda," řekla pro TV Nova starostka Černé v Pošumaví Irena Pekárková.
Obec přitom teprve před šesti lety postavila zázemí pro rozhodčí a hráče. Teď ale prostory využívá jen jako sklad. Počet hráčů se v Česku meziročně snížil o více než čtyři tisíce. Družstev zaniklo za poslední čtyři roky už téměř 350.
"Příští rok na Českokrumlovsku bude jedna jediná soutěž - okresní přebor, protože ty nižší soutěže už neobsadíme. Ba naopak musíme z tý nižší soutěže dát týmy nahoru, aby to mělo vůbec nějaký smysl," řekl pro TV Nova člen Výkonného výboru Okresního fotbalového svazu Český Krumlov Zdeněk Kemémy.
Největší úbytek hráčů je podle statistik fotbalové asociace u dětí do deseti let. Jejich počet se za poslední dva roky snížil o téměř 14 tisíc a nejmenší děti do pěti let už v letošním roce nepřihlásil na fotbal téměř nikdo.
"Ty děti jsou dneska línější, raději sedí doma u počítače, než aby šly něco dělat," dodal Kemémy. A problém prý není jen v nedostatku dětí. Fotbal nemá kdo vést. Trenéry totiž nemají malé obce z čeho zaplatit.
"Ti co by to měli táhnout, kterým je dneska 26-27, tak ti jsou nezodpovědní, pohodlní, nemají to srdce, aby pro tu vesnici bojovali," kritizuje Kemémy. "Když fotbal skončí na vesnici, tak je hotovo," dodává referent okresního svazu Jiří Trněný.
Například na Olomoucku se proto snaží sport v obcích udržet trenéři z kraje, kteří do malých vesnic dojíždí několikrát týdně. "Organizujeme pohybové kroužky, kde se snažíme, aby ti mladí kluci, nebo i holky, byli aktivní a byli v pohybu," dodal trenér mládeže z Olomouckého kraje Lukáš Staroba.
Je to začarovaný kruh. Spirála - málo dětí - málo financí - táhne ke dnu hlavně malé kluby. Rodiče proto své potomky přihlašují hlavně do větších měst a menší obce zase kvůli tomu nemohou žádat o dotace na provoz sportovišť. Areály tak chátrají a kluby nemohou nakupovat ani nové sportovní potřeby.
Sportovní oddíl, který chce žádat Ministerstvo školství o dotaci, musí mít minimálně 12 dětí a tohoto počtu nedosáhne přibližně 2400 českých klubů, tedy zhruba třetina. Mezi nimi je například Tělovýchovná jednota Kozlov na Jihlavsku, kde mají jen pět dětí a na dotaci nemají nárok.
Špatný stav zázemí podle sportovních klubů často odrazuje rodiče. Ti pak pro sportování svých dětí volí raději větší města. Na vesnicích pak děti chybí a tím pádem i peníze na provoz a údržbu.
Problém s přerozdělováním peněz by podle vlády měla řešit Národní sportovní agentura, která by měla agendu převzít od ministerstva školství. Poslanecký návrh ale v dubnu Senát vrátil zpět do sněmovny. Pokud se stihnou všechny změny upravit, měla by sportovní agentura začít fungovat v příštím roce.
