Černým písmem se do historie zapsal především 14. únor 1945. 62 amerických letounů vyslalo krátce po půl jedné odpoledne na Prahu 152 tun pum v domnění, že útočí na Drážďany.
Během několika minut bombardéry zničily historii, kterou psal i Karel IV. nebo Rudolf II. Benediktinský Emauzský klášter patřil mezi nejpostiženější objekty náletu. Jeho oprava trvala 23 let, dokončena byla v roce 1968 stavbou betonových věží.
Pumy zasáhly i budovu dnešního ministerstva zdravotnictví nebo Palackého most, dříve zvaný Kamenný. Ten byl následně o tři metry rozšířen a poprvé na něj mohla vyjet i auta.
Navigační omyl amerických letců a následné bombardování zničilo neorenesanční dům na Jiráskově náměstí. Místo zůstalo prázdné 47 let. Znovu se tu stavělo až v roce 1992, kdy byly položeny základy Tančícího domu. Stavba inspirovaná taneční dvojicí Ginger a Fred je vyhledávanou turistickou atrakcí.
Bombardování Vinohradské ulice poslalo k zemi 21 činžovních domů. Na jejich místě během několika desítek let vyrůstaly především administrativní budovy. Poslední americký nálet a jediný plánovaný zasáhl Prahu 25. března 1945. Američané chtěli zničit významná vojenská místa.
Šest týdnů poté si mohla Praha i celé Československo oddychnout, 2. světová válka skončila. "Pak už jsme zase hlídali, aby ty odcházející Němce nikdo nenapadal a ještě se nesemlela nějaká mela," vyprávěl pamětník Karel Bažant.
Tři nálety na Prahu si vyžádaly více než 1200 lidských životů. Posledních 23 obětí bylo nalezeno v roce 1971, tedy 26 let po útoku, a to ve sklepě domu na Vinohradech.
