Daň z nabytí nemovitosti je podle senátorů nemorální a měla by se zrušit. Stát totiž chce krátit peníze, které už jednou zdanil srážkou z příjmu. "Ten zákon byl nesmyslný. Ona to byla náhrada za původní daň z převodu nemovitosti, ale tato neměla žádnou logiku než to, že finančním úřadům se lépe vybíralo," řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).
Výše daně z nabytí se počítá z kupní ceny nemovitosti - státu se z ní odvádí 4 %. To jsou desítky až stovky tisíc korun navíc. V případě nemovitosti za dva miliony korun dnes kupující hradí daň ve výši 80 tisíc korun. Při pořízení bytu či domu za čtyři miliony už je ale daň 160 tisíc korun.
To, že nejde o malé peníze potvrzují i ti, kteří byt právě koupili. "Já jsem přesvědčenej o tom, že ty peníze by se daly využít nějakým účelnějším způsobem, třeba na rekonstrukci bytu," postěžoval si pan Jan.
Zrušení daně z nabytí nemovitosti není bez šance ani ve Sněmovně, kam teď novela míří. "Klub hnutí ANO nehlasoval jednotně, já třeba osobně jsem pro zrušení té daně, považuji ji za nemorální," řekl poslanec Patrik Nacher (ANO).
"ODS bude v tomto případě hlasovat jednotně, je to bod našeho programu. Naši senátoři to v Senátu navrhli," uvedla místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. "Zrušení daně z nemovitosti jsem už mnohokrát v minulosti vládám navrhoval - takže pokud se k nám přidali další politici, je to jen dobře," tvrdí předseda SPD Tomio Okamura.
"Piráti dlouhodobě prosazují zrušení, případně snížení daně z nabytí nemovitosti u lidí, kteří žádnou nemovitost nevlastní. Pokud se nám to nepodaří vyjednat, tak pravděpodobně podpoříme ten senátní návrh," řekl poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík.
Zrušení daně by se ale podepsalo na státním rozpočtu. Ten by přišel o miliardy. "Inkaso z daně z nabytí nemovitosti činí přes 13 miliard korun - alespoň takové bylo v roce 2018," informoval ekonom Lukáš Kovanda. Podle ekonomů by po zrušení daně mohly nemovitosti zlevnit a v důsledku by to mohlo znamenat zlepšení dostupnosti bydlení.
