Pobaltské státy, Maďarsko, Polsko nebo Česká republika - to jsou některé z deseti zemí, které 1. května 2004 vstoupily do Evropské unie. Šlo o doposud největší rozšíření v historii EU.
Premiéra Andreje Babiše přivítal v královském paláci ve Varšavě jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki. Nechyběl například maďarský premiér Viktor Orbán nebo rumunská premiérka Viorica Dancilaová.
Patnáct let od vstupu do EU přední čeští politici a zástupci evropských zemí oslavili na úterním galavečeru v Praze. Mluvilo se i o tom, co Evropská unie České republice za patnáct let dala.
Vstupem do unie 1. května 2004 se stala Česká republika součástí evropské celní unie. Díky tomu můžeme v neomezeném množství a bez celních kontrol vyvážet a také přijímat zboží a služby. V roce 2007 se Česko stalo součástí Schengenského prostoru. Lidé se mohou volně pohybovat po unii a například studenti mohou v rámci programu Erasmus strávit jeden nebo dva semestry v cizině.
Stali jsme se součástí evropských bezpečnostních struktur jako je Europol. S otevřením hranic, zvyšující se životní úrovní a volným pohybem lidí souvisí i některé negativní jevy, stali jsme se tranzitní zemí. A to třeba i v rámci migrační krize v posledních letech.
Některá rozhodnutí unie budí kontroverze. Pomazánkové máslo zmizelo z našich pultů - oblíbený výrobek se totiž přejmenoval na tradiční pomazánkové. Stejný osud postihl i tuzemské rumy nebo marmeládu. Vlnu nevole mezi Čechy vzedmul i zákaz klasických žárovek, vysavačů s příkonem nad 900 Wattů nebo igelitových tašek.
Čeští politici se shodují, že Evropská unie přinesla Evropě 70 let bez válek a naše členství v ní se dlouhodobě vyplácí. Podle premiéra Babiše by se ale Evropa měla v některých ohledech změnit.
Většina českých politiků si členství v Unii považuje a pochvaluje si ho. "Pozitiva jednoznačně převažují nad negativy. Ekonomická prosperita, politická stabilita, patříme mezi demokratické země," tvrdí předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
"Jednotný trh, možnost vyvážet bezcelně, účastnit se toho ekonomického bloku, to je něco, co nám určitě hodně pomohlo," řek Jan Zahradil (ODS). "Evropská unie nám přinesla nebývalou svobodu, možnost cestovat, studovat a pracovat v zahraničí," dodal Mikuláš Peksa (Piráti).
Někteří ale zastávají názor, že Evropa potřebuje renesanci. "Pokud nechceme být evropští bezdomovci, je třeba získávat spojence pro změnu - směrem k větší sociální soudržnosti a přiblížení EU k občanům a zájmům členských zemí," tvrdí Jiří Dolejš (KSČM). "Samozřejmě unie se vyvíjí, mění, ale je dobré být u toho a sedět u toho jednacího stolu," dodává Jan Hamáček (ČSSD).
Podle některých názorů se Evropská unie někdy vměšuje do věcí, do kterých nemusí - a například podle SPD se během několika posledních let také zhoršila bezpečnostní situace. "Evropská unie je nereformovatelná a dříve či později se bude rozpadat. Proto je potřeba začít dnes pracovat na změnách směrem ke spolupráci suverénních evropských států," tvrdí předseda hnutí Tomio Okamura.
