Červená, zelená nebo modrá. To je velikonoční klasika. V posledních letech nad tradičními barvami ale vítězí neobvyklé metody zdobení vajec, jako je například vosková batika, drátování, vrtání vrtačkou nebo přírodní efekty.
První zmínka o barvení vajíček se prý u nás objevila kolem 13. a 14. století. Říkalo se jim krásná vejce. "Protože krásná znamenala červená, tak ta první velikonoční vajíčka byla zřejmě malována na červenou barvu," popsala historička Valburga Vavřinová.
Zřejmě z toho vzniklo pojmenování kraslice. Tou pravou barvou pro letošní velikonoce má být především zlatá a stříbrná. Zlatou nebo žlutou barvu si dnes moc lidí s Velikonocemi nespojuje, přitom podle jedné z legend i tyhle barvy byly na úplném počátku.
"Chudá žena, která dala příbytek pocestným a pohostila je posledním vajíčkem, které měla doma. A ráno, když pocestní odešli, tak našla skořápky, které byly ze zlata," vysvětlila Vavřinová.
Zlatou barvu dostaneme na vajíčka třeba odvarem z cibulí nebo kurkumou. Dalších barev dosáhneme pomocí řepy, trávy, kávy nebo lze využít klasické v prášku. Když už se rozhodneme pro jinou než přírodní cestu, měli bychom sáhnout k prověřeným výrobcům.
Velikonoční svátky patří společně s Vánocemi pro obchodníky mezi nejvýdělečnější. Kromě vajec a potřeb na pečení se potom nakupují hlavně sladkosti pro koledníky, různé dekorace nebo alkohol.
