Astronomických 200 miliard korun - to je suma, která se rovná zhruba jedné šestině příjmů letošního státního rozpočtu. Tendr na dostavbu jaderných reaktorů ještě nebyl vypsán, přesto startuje boj, komu tato, na české poměry, obrovská suma spadne do kapsy.
Ministerstvo průmyslu chce mít o způsobu financování jasno do dubna. Zatím ovšem nepadlo ani jasné stanovisko, zda se dostavba bude týkat Dukovan. Ve hře je stále i jaderná elektrárna Temelín, která je od obci, po níž dostala jméno, vzdálená necelé tři kilometry.
Aktuálně tam žije okolo osmi set obyvatel a další prý stále přibývají. "Chtějí tady stavět, chtějí tady bydlet, takže se snažíme připravit stavební parcely," uvedl starosta Temelína Josef Váca.
Místním se tam prý nežije vůbec špatně. A není divu, obec Temelín dostává od jaderné elektrárny mnohamilionové dotace. "Je to pro nás velký přínos, ale musím podotknout, málokdo by chtěl, aby mu ve vzdušné vzdálenosti zhruba tří kilometrů stála jaderná elektrárna," uvažuje starosta.
Loni elektrárna rozdělila mezi 33 obcí zhruba 25 milionů korun. Díky tomu mají lidé řadu služeb zdarma. "Svoz odpadu zdarma, poplatky za psy, domovní daň," vypočítal obyvatel Temelína Jaroslav. "Školka je dotovaná taky," doplnila Renáta.
Fotbalisté místního klubu hrají okresní přebor na jednom z nejmodernějších hřišť. Mimo toho obyvatelé mohou využívat nový tenisový kurt. "Za poslední roky jsme největší část investovali do opravy kanalizací a čističek," sdělil Váca.
Jaderná elektrárna téměř za domem tady zřejmě nikomu vrásky nedělá. Opatření je jen jediné, v každé domácnosti nechybí jodové tablety. Obce v okruhu pěti kilometrů od elektrárny mají získávat finanční pomoc až do roku 2022.
Zda se bude dostavba týkat právě Temelína, ale stále ještě není jasné. "Myslím, že už je pět minut po dvanácté a Česko by se mělo rozhodnout, jestli jaderný zdroj bude realizovat a za jakých podmínek," prohlásil odborník na jadernou energetiku a občanský demokrat Martin Kuba.
Před premiéra Andreje Babiše, ministryni průmyslu Martu Novákovou nebo šéfku resortu financí Alenu Schillerovou se 21. února postaví šestice zahraničních zájemců o tendr. Zkušenosti s výstavbou favorizují Rusko.
Podle dat Světové jaderné asociace Rusko staví nebo plánuje stavět v různých zemích 39 reaktorů. V závěsu je Čína s 15, Francie s 10 a Jižní Korea se šesti reaktory. Na chvostu jsou Američané, kteří mají dva projekty a navíc krachují.
Investorem stavby má být podle Babiše státem garantovaná dceřiná společnost ČEZu. Proti se ale staví jeho minoritní akcionáři, kteří vlastní 30 procent akcií. "Neřešíme, jestli na to ČEZ nebo stát má peníze, ale jaký má být ten model, který je návratný a který nepoškodí žádného akcionáře," uvedl předseda představenstva ČEZu Daniel Beneš.
Dosavadní podklady nezmiňují finanční dopad tak obrovské investice. Jestli si na sebe budoucí bloky vydělají, bude záležet na aktuálních cenách energií. "My jsme přesvědčeni, že ta investice je efektivní," prohlásil Babiš.
Možnost, že by stát garantoval firmě ČEZ kompenzaci případných ztrát z tržních rizik, ministerstvo průmyslu nepotvrdilo. Komentovat to nechce ani šéfka resortu financí Alena Schillerová.
"Tím, kdo staví tu jadernou elektrárnu, by měl být stát, a to především proto, že ty náklady, pokud to bude dělat stát, jsou nejnižší a ta také povede k tomu, že se bude vyrábět nejlacinější energie," myslí si Kuba.
