S jistou dávkou nadsázky se dá říct, že důl připomíná kostel postavený pod zemí. I on má své klenby a opěrné pilíře.
Turisté se dostanou asi do třicetimetrové hloubky. Od čtrnáctého století se v dole Jeroným těžil cín. "Cín se používal na nádobí, ale potom také samozřejmě jako důležitá přísada bronzu. A z bronzu se například vyráběla děla," vysvětluje ředitel sokolovského muzea Michael Rund.
Stěny a stropy jsou často zbarveny černě. A to od sazí z ohňů, kterými středověcí havíři rozrušovali skálu a trhali větší bloky. Rubali také takzvanými želízky a špičáky. Právě tyto rýhy asi 500 let staré po sobě havíři zanechali.
Terén sice místy není jednoduchý, ale děti školního věku ho hravě zvládnou. Rodiče o ně nemusí mít strach. Horníci důl pravidelně čistí, vynáší nánosy bahna a zeminy, aby se mohl Jeroným pro veřejnost rozšiřovat.
Inspektora hodně zaujaly i původní středověké dřevěné žlaby, kterými se důl odvodňoval.
Důl Jeroným, který spravuje sokolovské muzeum, najdete blízko obce Podstrání směrem na Krásno. Hned vedle silnice. Co se týče zázemí - důl nabízí občerstvení, včetně toalet. Vstupné je 60 korun - pro děti 40. Parkoviště je zdarma.
Důl Jeroným a prostředí středověkých havířů památkového inspektora nadchnul. Pokladní proto nechal na dveře vylepit zlatou inspektorskou medaili.
