Budeme hlasovat v referendech? Jednaly o tom čtyři strany

Na úterním jednání o podobě zákona o obecném referendu si politici ujasňovali, o čem by se v mohlo v referendu hlasovat a co by naopak mělo zůstat na orgánech státu.

 

Kamenem úrazu je zatím otázka, zda by se všelidové hlasování například mohlo věnovat setrvání v mezinárodních organizacích, tedy Evropské unii nebo NATO.

 

"My setrváváme na té pozici, že předmětem referenda by nemělo být vystoupení z Evropské unie," popsala pozici hnutí ANO bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková.

 

Piráti na jednání přišli s ideou, že by se nastavily rozdílné parametry pro různá témata. "Dvě úrovně referenda. Vnitrostátní, na které by stačilo nižší kvorum a nižší počet podpisů. A naopak přísnější referendum o mezinárodních otázkách," popsal návrh Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

 

 

Debata se vedla i o tom,kolik by bylo nutných podpisů pro to, aby se takové referendum mohlo vyvolat. "Myslím, že nejčastější průměr toho, o čem se mluvilo, se pohybuje kolem 500 a 700 tisíc podpisů. Nám to připadá hodně, ale potřebujeme ústavní většinu," dodal Tomio Okamura.

 

Většina stran, které dnes byly na jednání, se kloní k tomu, aby bylo referendum závazné jen, pokud by se ho zúčastnilo 35 procent voličů. Nalezení kompromisu ohledně podoby zákona o celostátním referendu je přitom klíčové pro další vyjednávání o budoucí vládě.