Už po roce 1848 byly západoevropské monarchie, když s vypětím sil potlačily revoluce, nuceny začít s "populární politikou" - a politickou svobodu, s níž to lid tehdy ještě myslel vážně, alespoň předstírat. Monarchové ovšem jeden vedle druhého záviděli ruskému carovi, že on se s ústavními serepetičkami obtěžovat nemusí. V roce 1918 pak vzal definitivně za své celý legitimismus i se zbytky státních "křesťanských" doktrín. Naplnilo se, co předpokládal mladý Marx: Ať se od té doby v politické praxi provádí cokoliv, takřka pokaždé k tomu dochází ve jménu svobody. - Avšak dnes "obranou tradiční svobody" nejteatrálněji šermuje krajní pravice.
