Loni v létě, kdy ve světě pandemie nabírala na síle a denně se koronavirem infikovalo více než 200 tisíc lidí, nasedli generální ředitelé společností Pfizer a BioNTech do letadla směřujícího do rakouského městečka Klosterneuburg. Cílem Alberta Bourly a Uğura Şahina byla malá továrna na břehu Dunaje, ukrytá pod názvem Polymun Scientific Immunbiologische Forschung. Jako jedna z mála míst na světě […]
The post Zapomenutý hrdina covidu. Bez objevu tohoto vědce by vakcíny nefungovaly appeared first on Forbes.
Loni v létě, kdy ve světě pandemie nabírala na síle a denně se koronavirem infikovalo více než 200 tisíc lidí, nasedli generální ředitelé společností Pfizer a BioNTech do letadla směřujícího do rakouského městečka Klosterneuburg.
Cílem Alberta Bourly a Uğura Şahina byla malá továrna na břehu Dunaje, ukrytá pod názvem Polymun Scientific Immunbiologische Forschung. Jako jedna z mála míst na světě vyrábí lipidové nanočástice – částice, které oba ředitelé potřebovali pro novou vakcínu proti nemoci covid-19.
Vakcína Pfizer-BioNTech pracuje s „poslíčkovou“ nukleovou kyselinou, označovanou zkratkou mRNA. Ta ve zkratce umí zaúkolovat imunitní systém těla, jak se s virem vypořádat. Aby se ale mRNA dostala bezpečně do lidské buňky, musí být obalena mikroskopickými částečkami tuku zvanými lipidy.
„Celá otázka mRNA nespočívá v tom, jak vytvořit molekulu mRNA, to je snadné,“ vysvětluje Bourla. „Jde o to, jak zajistit, aby se molekula mRNA dostala bezpečně do lidské buňky a předala instrukce.“
Ovšem příběh o tom, jak BioNTech, Pfizer a také Moderna dokázaly vyvinout životaschopný systém tohoto přenosu, nikdy vyprávěn nebyl. Je to komplikovaná sága trvající již patnáct let a zahrnující právní pře i obvinění ze zrady a podvodu.
Faktem zůstává, že ve chvílích, kdy lidstvo potřebovalo způsob, jak dostat umělou mRNA do lidské buňky, byla dostupná jediná spolehlivá metoda. A tu nevyvinula žádná ze společností, které dnes vakcíny vyrábějí a distribuují.
Naše redakční pátrání odhalilo, že nejvíce zodpovědný za klíčový objev metody přenosu je sedmapadesátiletý kanadský biochemik Ian MacLachlan. Jako hlavní vědecký pracovník dvou menších společností Protiva Biotherapeutics a Tekmira Pharmaceuticals vedl vědecké týmy, které průkopnickou technologii přenosu vyvinuly.
MacLachlan z ní paradoxně nemá žádný zisk. „Ráno otevřu prohlížeč, abych se podíval na zprávy, a padesát procent tvoří vakcíny. Je to všude. A já nemám žádné pochybnosti o tom, že tyto vakcíny používají technologii, kterou jsme vyvinuli,“ krčí rameny.
Moderna Therapeutics vehementně odmítá myšlenku, že její mRNA vakcína MacLachlanovu metodu přenosu používá, BioNTech a Pfizer mluví hodně opatrně. Soudní řízení stále probíhají a v sázce jsou velké peníze.
Takzvaný Protiva-Tekmira systém přenosu byl nedávno licencovaný společností Gritstone Oncology a ohodnocený mezi pěti až patnácti procenty z prodeje. To by v případě Pfizeru, BioNTechu a Moderny mohlo znamenat částku blížící se bezmála sedmi miliardám amerických dolarů.
Vědecké a právní dokumenty podané k americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ukazují, že vakcíny od společností Moderna i Pfizer-BioNTech používají systém přenosu mimořádně podobný tomu, který vytvořil MacLachlan se svým týmem.
Moderna léta tvrdila, že používá svůj patentovaný systém přenosu, ale během testování vakcíny zapojila stejnou čtveřici lipidů využívanou i MacLachlanem – navíc ve zcela totožném poměru.
Velmi podobně je na tom i vakcína Pfizer-BioNTech. Dokumenty FDA opět ukazují tytéž čtyři lipidy v téměř totožných poměrech, jaké před několika lety použil a patentoval MacLachlanův tým.
Ne každý ale MacLachlana ignoruje. Zásluhy mu přiznává například maďarská vědkyně Katalin Karikó, jedna z hlavních kandidátek na zisk Nobelovy ceny.
Před svým nástupem do BioNTechu v roce 2013 položila základy terapie mRNA, zároveň ale MacLachlanovi vyčítá, že postrádal vizi, jak se svým objevem naložit také z obchodního hlediska.
MacLachlan před sedmi lety opustil pozici ve společnosti Tekmira a chaotické právní bitvy a politické boje o systém přenosu si na něm patrně vybraly svou daň. Dnes je možná přehlížen, ale ví, že pomohl zachránit nepočítaně lidských životů.
Poté, co byly vakcíny společností Moderna a Pfizer-BioNTech schváleny k očkování, dospěl významný výzkumník v oboru mRNA Drew Weissman k závěru, že obě používají systém přenosu „podobný tomu, který byl použit MacLachlanem“, pouze s upravenou – a patentovanou – verzí jednoho z použitých lipidů.
Právě tato úprava je však podle hlasů z Pfizeru i BioNTechu zásadním vylepšením, umožňujícím schválení vakcín u FDA. MacLachlan nové varianty odmítá: podle něj jsou jen iteracemi původních patentů.
„Mohu potvrdit, že jsme u některých starších produktů použili licenci na duševní vlastnictví společnosti Tekmira. Naše novější produkty, včetně vakcíny proti covidu-19, ale přišly s novou technologií,“ uvádí v písemném prohlášení Ray Jordan, šéf pro korporátní záležitosti ve společnosti Moderna.
BioNTech zcela odmítl celou záležitost komentovat. Mikael Dolsten, hlavní vědecký pracovník ve společnosti Pfizer, pouze řekl, že vakcína Pfizer-BioNTech je zcela pokryta patenty a že při vytváření prvního autorizovaného mRNA produktu upravil Pfizer systém přenosu, aby zvládal vysokokapacitní výrobu.
„Je rozdíl mít proces, který funguje ve velmi malém rozsahu, a proces fungující i ve velkém měřítku,“ konstatuje Dolsten. „Když mají věci podobná jména a podobné molární poměry, ještě to neznamená, že jde o totéž,“ naráží na výše uvedenou podobnost stran využitých lipidů.
Letos v květnu navíc administrativa prezidenta Joea Bidena podpořila zvažované upuštění od ochrany duševního vlastnictví u očkovacích látek proti covidu-19. Je ironií, že takový krok by mohl farmaceutickým gigantům spíše prospět: původnímu týmu kolem MacLachlana neumožní jakkoli si nárokovat podíl z obrovského zisku za vývoj a prodej očkovacích látek.
Role Iana MacLachlana v tom, co může být nejdůležitějším lékařským pokrokem století, by tak byla biotechnologickým průmyslem zcela vymazána. „Rozhodně mám pocit, že jsem přispěl,“ shrnuje kanadský vědec lakonicky své vpravdě neocenitelné zásluhy.
The post Zapomenutý hrdina covidu. Bez objevu tohoto vědce by vakcíny nefungovaly appeared first on Forbes.
