O tom, jak se změní chování maloobchodních zákazníků, se spekulovalo už v průběhu pandemie, kdy Češi přesídlili na e-shopy a v obchodech s potravinami trávili jen nezbytné množství času. Jak vyplývá z průzkumu společnosti GfK, obavy z nákazy a šíření koronaviru i omezení nařízená vládou měla za následek zatím nejdynamičtější pokles četnosti návštěv obchodů. Podle bankovních analýz Češi kvůli uzavřeným obchodům a obavám z budoucnosti našetřili zhruba 330 miliard korun.
Každá tuzemská domácnost udělala za rok 2020 o 16 nákupů méně než v předchozím roce. Na druhou stranu však výrazně vzrostla velikost nákupního košíku. „Po uplynulém, dynamicky se vyvíjejícím roce 2020, kdy se spotřeba do velké míry přesouvala do našich domácností, došlo v úvodu roku 2021 k jisté stabilizaci. I nadále však zůstává domácí konzumace zboží a služeb na zvýšené úrovni,“ přibližuje Ladislav Csengeri, Consumer Panel & Services Director CZ&SK ze společnosti GfK.
Kupující se na změny v průběhu loňského roku poměrně rychle adaptovali a přizpůsobili tomu i úroveň spotřeby. „Více než rok trvající omezení obchodu přineslo změny. Tak jako byl náběh on-line prodejů na jaře loňského roku pozvolný, letos se e-shopy staly součástí života většiny z nás, a to i včetně konzervativnějších zákazníků,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Ani po sérii rozvolňování se lidé do kamenných prodejen příliš nehrnou. „Nejvíce se tato skutečnost projevila u zboží, které člověk nepotřebuje vidět nebo si ho vyzkoušet,“ říká Prouza.
Koronavirus měl dopad i na strukturu nákupního košíku. V uplynulém roce měli zákazníci největší zájem o základní potraviny, mražené výrobky, maso a masné výrobky, ale například i polotovary. Kromě pečiva a pekárenských výrobků rostly všechny makro kategorie také z pohledu objemu. Na začátku roku 2021 pak posílily alkoholické a teplé nápoje, polotovary a mražené potraviny.
Pandemie se rovněž podepsala na faktorech ovlivňujících výběr nákupního místa. „Ještě větší roli hraje umístění prodejny a její celková dobrá dostupnost,“ konstatuje Csengeri.
Zvýšené nároky zákazníci kladou také na hygienická opatření vedoucí k ochraně zdraví. „Kupující se snaží omezit nákupy na nezbytně nutné, vyhýbat se nejvíce exponovaným časům a dnům v týdnu tak, aby minimalizovali kontakt s ostatními nakupujícími,“ říká Csengeri a doplňuje, že mezi TOP 10 kritérií výběru nákupního místa se v roce 2021 dostala dostupnost bezkontaktních plateb.
Svou pozici posilují diskonty. Stírají rozdíl oproti největším hypermarketům, jež v období prvního čtvrtletí letošního roku ztratily. Pozitivní vývoj je znatelný také u supermarketů, zatímco malé obchody naopak zaostávají. Obliba přetrvává rovněž u on-line nákupů rychloobrátkového zboží, což výrazněji podpořila právě loňská pandemie.
Vzhledem ke změně chování zákazníků a stále ještě přetrvávajícím obavám z budoucnosti je pro mnoho obchodníků otázkou, jak čeští zákazníci s 330 miliardami úspor naloží. „Nyní bude klíčové, nakolik budou lidé chtít začít více utrácet, nebo zda naopak převládnou chmury z nastávajících časů a většina těchto peněz zůstane ležet na účtech,“ myslí si Prouza. Zásadní podle něj budou také kroky vlády, které by měly směřovat k nastavení předvídatelného a stabilního prostředí.
