Klidně přiznávám, že před volbami jsem měl velmi tvůrčí přístup k tomu, koho volit. Hlavní prioritou bylo, aby se Babiš stal premiérem, protože je vynikající manažer, ale nepokládal jsem za potřebné to ANO hodit, protože jsem si byl jist, že triumfálně zvítězí. Naopak jsem si přál, aby budoucí koalice (stoprocentní vítězství jsem z logiky věci vylučoval, protože to nelze v poměrném systému docílit) byla okořeněná i čímsi protestním. A tak naše širší rodina, včetně sestry a její rodiny, volila pluralisticky ANO... Читать дальше...