K poměrně radikálnímu kroku se odhodlali v královédvorské zoo v pondělí 20. března. Důvody popisuje ředitel zoo Přemysl Rabas: "Rozhodnutí odstranit rohy našim nosorožcům nebylo jednoduché. Riziko, kterému tato zvířata čelí nejen ve volné přírodě, ale už i v zoologických zahradách, je však příliš vysoké a bezpečnost zvířat je pro nás na prvním místě“. Podle něj je pro pytláky nejvíce odrazující skutečnost, že v zoo už žádní nosorožci s rohovinou nejsou.“
Odstranění rohoviny podstoupil v pondělí jako první samec nosorožce bílého jižního Pamir. “Zvíře bylo kvůli zkrácení rohu uspáno. Zákrok, který vedl zkušený veterinář spolu s týmem specialistů dvorské zoo, trval necelou hodinu a proběhl bez komplikací,“ říká kurátor nosorožců Jiří Hrubý. V Zoo Dvůr Králové žije nyní 21 nosorožců. "Rohy zkrátíme všem jedincům, u nichž je to potřeba,“ doplňuje Přemysl Rabas.
Ke podobnému kroku přistoupila nejen dvorská zoo. Už minulý týden se v reakci na útok ve Francii k tomuto kroku odhodlala senegalská přírodní rezervace Bandia. Při uřezávání pomáhali přímo královédvorští odborníci. V Evropě oznámila záměr uřezat svým nosorožcům rohy belgická zoo Pairi Daiza a další ho zvažují.
Nosorožčí rohovina nemá žádnou reálnou hodnotu, přesto je nezákonný obchod s ní kvůli jejím údajným léčebným účinkům hlavním důvodem, proč jsou nosorožci stále zabíjeni a proč na některých místech zcela vyhynuli. V uplynulých letech bylo jen v Africe každoročně upytlačeno přes 1300 nosorožců.
Nosorožčí rohovinu si kupují konzumenti zejména ve Vietnamu a Číně. "Vědci však prokázali, že rohovina nemá zdravotní účinky, jež jí jsou přisuzovány,“ říká Jan Stejskal, vedoucí zahraničních projektů Zoo Dvůr Králové.
