Podle nových pravidel by neziskovky své projekty a samotné fungování musely financovat nejprve z vlastních zdrojů a o proplacení žádat zpětně. Jejich náklady by pak současně neměly být hrazeny celé, jak tomu bylo doposud.
"Jsou subjekty, které by neutáhly nějakou velkou míru spolufinancování nebo to, že by ty peníze nedostaly předem ze státního rozpočtu. Ale pak jsou samozřejmě subjekty, které by to utáhnout mohly," tvrdí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která chce tímto opatřením snížit tlak na státní rozpočet.
"Neziskové organizace fungují na tom principu, že negenerují zisk. Pokud by ony měly financovat nebo předfinancovávat projekty tak, jak to je připraveno teďka, ohrozilo by to velkou část sektoru," tvrdí Libor Marek z nadace Neziskovky.cz.
Ohrožena by tak mohla být například mateřská centra, organizace poskytující pečovatelskou službu nebo centra pro ohrožené děti. "Bylo by dobré říct, že to bude mít dopad na klienty těch organizací," dodal Marek.
"Nikde v EU to není tak, že by na to spolufinancování musely neziskové organizace shánět peníze jinde, protože se na tom podílí stát. Je tomu tak i na Slovensku," říká náměstek ministryně práce a sociálních věcí Robin Povšík (ČSSD). Kritické je také ministerstvo školství. "Financování ex-post považujeme za likvidační. Zájemci by si totiž museli brát půjčky, jenom aby s projekty mohli začít," uvedla mluvčí resortu Aneta Lednová.
"Na mě to zatím dělá dojem, že to je určitá snaha zatlačit sociální demokracii do kouta a vyjednat to jako součást kompromisu právě v rámci státního rozpočtu," myslí si politolog Jan Kubáček. O současném záměru ministerstva financí teď bude probíhat diskuse mezi resorty. Návrh tak není definitivní a stále se může změnit.
