Superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 vládou Mirka Topolánka. Pro mnoho lidí je ale dodnes nesrozumitelná. Jednoduše řečeno jde o celkový náklad na zaměstnance, tedy o součet hrubé mzdy, sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnavatele. Slouží také jako základ daně. Superhrubou mzdu vypočítáme tak, že mzdu hrubou vynásobíme číslem 1,34.
Tento způsob ale dlouhodobě kritizuje premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda proto počítá se zrušením superhrubé mzdy a se snížením daně z příjmu z dnešních zhruba 20 na rovných 19 procent. Změny by se měly dotknout téměr 4 milionů lidí, platit mají začít až v roce 2021.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Aug2019/2303302.jpg?7b2a
S podobným návrhem přišla i nejsilnější opoziční strana ODS. Ta superhrubou mzdu chtěla zrušit už několikrát. Naposledy se o to pokoušela v žáří loňského roku. Strana také navrhuje, aby se zároveň zavedla rovná daň z příjmu fyzických osob ve výši 19 procent.
Jejich návrh však vládní poslanci smetli ze stolu. "Premiér Babiš s ministryní Schillerovou odpískali zrušení superhrubé mzdy a snížení odvodů pro tento i příští rok, i když to slibují už roky," komentoval v loňském roce ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Češi odvádí ze svého platu poměrně velkou částku. Podle posledních výsledků OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), která porovnává daňové zatížení platů ve všech členských zemích jsme nedopadli nejlépe. Držíme se v horní desítce, konkrétně se nacházíme na deváté pozici, informovaly Hospodářské noviny.
Průměrná mzda v soukromém sektoru je zdaněná 42,2 procenty ze superhrubé mzdy. Daňové zatížení platů se tak od roku 2010 zvýšilo o 0,28 %.
