Plzeňská věznice má totiž dlouhou a pohnutou historii. První trestanci sem totiž zamířili už v druhé polovině 19. století - brány káznice se otevřely už v roce 1878.
A je proto jen logické, za 141 let si tu pobyla i řada "prominentních" vězňů. A to jak za dob Rakouska-Uherska, tak později za první republiky, protektorátu i vlády komunistů.
Své si tu "odseděl" například pozdější prvorepublikový ministr financí Alois Rašín nebo básník a kritik Stanislav Kostka Neumann.
Po roce 1948, kdy se moci u nás chopili komunisté, se Bory staly místem teroru, kde dozorci vězně mlátili a týrali za smyšlené prohřešky a dostávali odměny podle toho, kdo byl tvrdší.
V této době se také na Borech odehrála jediná poprava v dějinách věznice - po vykonstruovaném procesu tu na dvoře v červnu 1949 oběsili válečného hrdinu Heliodora Píku.
Za komunistické éry si na Borech pobyla spousta disidentů a lidí, kteří byli pro režim nepohodlní. Například pozdější prezident Václav Havel, arcibiskup a kardinál Dominik Duka nebo porevoluční ministr zahraničí Jiří Dienstbier.
Po roce 1989 se na Borech "zastavil" například Jiří Kajínek, který nedaleko věznice spáchal svůj nejslavnějš zločin - dvojnásobnou nájemnou vraždu.
Nějaký čas tam strávil i Lukáš Nečesaný, kterého nedávno soud definitivně zprostil obžaloby za pokus vraždy kadeřnice.
Pusťte si reportáž o nástupu Tomáše Řepky do vězení:
