Sedmadvacetiletý Patrik měl nezhoubný nádor - takzvaný gliom. Nezbývalo nic jiného než podstoupit operaci a to za jeho plného vědomí.
"Má gliom stupně 2, má ho v řečových oblastech, které my neumíme nijak monitorovat, takže jedinou možností je tu funkci použít během té operace. Toho pacienta vzbudíte a on se s námi baví," vysvětlil přednosta Neurochirurgické a neuroonkologicke kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice Praha Vladimír Beneš.
Po celou operaci, která trvala zhruba čtyři hodiny, tak na Patrika mluvila logopedka. Pokud by přestal Patrik reagovat, museli by zákrok lékaři okamžitě ukončit. Rizika operace jsou ale prý kolem jednoho až dvou procent.
"Pacient s otevřenou hlavou po resekci nádoru v klidu leží v magnetické rezonanci, můžeme si ho vyšetřit, zkontrolujeme rozsah té resekce, zkontrolujeme, že tam není žádné krvácení nebo nějaká jiná komplikace," doplnil Beneš.
Operace prý dopadla úspěšně. Lékaři odstranili 90 procent nádoru, který zabíral celý spánkový lalok a část hlubokých mozkových struktur. Operaci má za sebou i 58letý Pavel Šák ze Žďáru nad Sázavou.
"Plotýnky mě tlačí na míchu a bolela mě hlava, tak mě paní doktorka poslala na magnetickou rezonanci, kde mně zjistili nezhoubný nádor, dva roky jsem se bál, protože jsem čekal, jestli poroste," uvedl Šák.
Jenže nádor rostl a tak musel pan Šák na operaci. Teď už má ale čtyři dny po zákroku a cítí se prý celkem dobře. "Po neurochirurgickém výkonu pokud je zbytek nádoru, tak se zbytek ozařuje, nebo pokud se jedná o agresivní nádor, tak se ozařuje celá dutina, kde byl původně nádor," uvedl onkolog a přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Masarykova onkologického ústavu Brno Pavel Šlampa.
Podle lékařů narůstá počet pacientů s nádorem mozku hlavně kvůli tomu, že se u nás lidé dožívají čím dál tím vyššího věku.
