Stavba největší přehrady začala v roce 1953. 25 metrů vysoká hráz rozdělila skalnaté údolí v jeho nejužším místě. Dělníci pracovali nepřetržitě šest let. Ta nejdůležitější část je ale ukrytá hluboko v podzemí. "Vltava na starém korytě padá o 160 metrů," sdělil bývalý šéf provozu Bedřich Kučera.
Reportér s kameramanem se do těchto místo podívali. Do obrovské haly štáb během pár minut svezl šikmý výtah. "V té době, když to stavěli, to bylo, myslím si, první v Evropě, možná i na světě. Aby ta celá kaverna, která je 65 metrů dlouhá, 35 metrů vysoká, 22 široká, byla vytesána ve skále, kde je šikmý tunel, tak to bylo unikátní řešení," uvedl Kučera.
V halách jsou dvě turbíny. Především jejich údržba je velmi náročná. "Svářeči a brusiči, pokud potřebovali udělat opravu za provozu, tak se to dělalo přes malý otvor," doplnil bývalý šéf provozu.
Štáb TV Nova natočil i nejhlubší část elektrárny. "Jsme nějakých 165 metrů v podzemí a právě těmito tunely voda odtéká zpět do Vltavy," popsal na místě reportér Vladimír Hoť. "Tvrdí se, že odpadní tunel se razil ze dvou směrů a netrefili se jen o dva centimetry. Na tu dobu to bylo super," dodal Kučera.
Od dokončení výstavby v roce 1959 prošla přehrada řadou modernizací. Původní vybavení už byste hledali marně. Až na jediný telefon, který je stále funkční. "Kompletně se měnilo oběžné kolo, část generátoru a samozřejmě došlo i na řídicí systém," vypočítal mluvčí ČEZu Martin Schreier.
Lipenská přehrada, jako jedna z mála, zůstala v plném povozu i během povodní v roce 2002. Elektřinu tehdy vyráběla na plný výkon.
