V Česku se úplné zatmění Měsíce odehraje v pátek mezi 21:30 a 23:13. V zemském stínu tak bude ponořen rekordní 1 hodinu a 43 minut a půjde o nejdelší takový jev v tomto století. Překoná ho až zatmění 9. června 2123, které bude trvat ještě o tři minuty déle.
Co přesně na obloze sledovat, vysvětlili vědci z Astronomického ústavu Akademie věd. Měsíc dostane cihlově oranžovou až rudou barvu, nebude ale ani zdaleka tak velký jako při superúplňku. Nastane totiž tzv. mikroúplněk, nejmenší v roce.
Polotmavý Měsíc se objeví už po soumraku, bude vycházet nad jihovýchodním obzorem. Obloha bude v té době ještě světlá, postupně během zatmění ale nastane noc a pozorovatelé si tak budou moci vychutnat Měsíc v celé jeho kráse.
Úplné zatmění pak začíná ve 21:30, kdy také bude na obzoru pod Měsícem vycházet Mars, který bude nejjasnější za 15 let. Ten bude blízko k Zemi a zároveň bude proti Slunci, takže by měl být viditelný po celou noc. Ve 22:22 projde Měsíc středem zemského stínu a ve 23:13 zatmění nad obzorem skončí.
Další hodinu pak bude Měsíc ze stínu vystupovat. Tato fáze podle astronomů skončí až po půlnoci. "Ještě asi 10 minut po skončení fáze částečného zatmění bude možné sledovat slábnoucí ztmavnutí západního okraje Měsíce v zemském polostínu," uvedli vědci.
Kromě rudého Měsíce a jasného Marsu bude možné dalekohledy pozorovat také planety Saturn, Jupiter a jasnou Venuši. "Mezi Saturnem a Jupiterem bude zářit rudá hvězda Antares v souhvězdí Štíra a za úplného zatmění nebude problém mimo města spatřit Mléčnou dráhu ," doplnili astronomové.
Zatmění vzniká při průchodu Měsíce zemským stínem, nastává asi čtyřikrát ročně. Kotouč přitom z oblohy nezmizí, do zemského stínu totiž stále proniká slabé sluneční záření lomené přes zemskou atmosféru. Na Měsíc pak dopadá jen červená část světelného spektra, proto je pak oranžový nebo rudý.
Podívejte se na loňské zatmění Měsíce nad Prahou:
