Jelikož se nám blížil zápas s jedním z pražských rivalů, který může hrát ve Vršovicích, jsou v týdnu kontaktováni. Dostává se nám odpovědi, že by se také rádi setkali na poměření sil. Tohoto soupeře jsme již delší čas na pouličních radovánkách neviděli, neleníme a domlouváme se na neděli. Na srazu se objevují samé známé tváře a celkový počet se ustaluje na čísle 61 lidí do boje. (46 ACS, 3 Žižkov, 12 NO)
Telefonický kontakt je navázán, připravujeme se k přesunu na námi vybrané místo a domlouváme na rozlišení. Po chvilce přichází zpráva, že soupeřova předsunutá hlídka spatřila námi nechtěnou návštěvu, proto ihned vymýšlíme náhradní plácek. Místo je vybrané a tak nás čeká asi 40-ti minutový přesun. Blížíme se k místu, kde soupeř k nám shlíží z náhorní plošiny. Jdeme nahoru po schodech. Soupeř je očividně nabuzen a chvíli to vypadá, že se vše rozjede ještě na schodech, kde se dá stát ve dvou vedle sebe, a tudíž by jsme to neměli jednoduché. Klokani se přesouvají po vyzvání k rovnému boji a tím nám dávají možnost řadit se do bojové formace a počkat na doběhnutí sparťanské ekipy, která se musela na schodech roztáhnout.
Bandy stojí kompletně proti sobě. Soupeř do půle těla nás zdraví tlesknutím nad hlavami. My také zdravíme, pozdravem, který je již delší dobu zvykem na domluvené akce. Přední linie, která je tvořená z 90% ACS, naráží na přední linii a začíná boj, jak má být. Asi po dvaceti sekundách se soupeři propadá střed linie, který není doplněn zadními řadami. Začínají couvat a jediný, kdo se ještě chvíli drží, je zbytek klokanů z našeho pohledu na pravé straně. Ale i ti jsou předem odsouzeni k záhubě, o vítězi je rozhodnuto a tak už jen ze země sledují, že jejich podstatná část party mizí v koutech parku. Sparta byla, je a bude stejná. Tudíž se sestava měnit nebude ani příště.
Klub přátel 3. poločasu
Pohled Bohemians Týden po Brnu nás čeká rival z Letné. Domlouváme se, s odhodláním dát skupinu, a po dlouhých letech se soupeři postavit. Bohužel si opět někdo pouští hubu na špacír a od čtvrtka letí republikou info o našem srazu. Také se ozývají ACS. Je jim řečeno, ať s námi počítají! V den utkání se nás schází 52 (7 Senco, 5 Rumburk, 4 Pardubice) lidí na boj.. Sestava byla jaká byla… Po problémech s vybráním placu a přesunem navigujeme rudé… Po cestě to od nás vzdávají 4 osoby. Po výstupu do schodů odkládáme věci.
Jdeme do půl těla a máme v plánu vrátit letenským útok z kopce.. Když se jejich ekipa (dle jich 65 osob) přiblží na pět metrů, jsou vyslyšeny jejich prosby, couvneme a dáváme soupeři prostor pro zformování.. Jsme beze zbraní (pro někoho jistě překvapení), zvedáme ruce nad hlavy. Protivník nás zdraví novým „chuligánským pokřikem“, po kterém nám je jasno, jaké složení soupeře stojí proti nám… První lajny jdou do sebe, trháme se, levá strana se chvilku drží, ale početnější a „lépe nabuzený“ soupeř nás proráží. Zadní řady nám cukají, kdo není v mlýnu se dává na útěk. První naši končí pod nohami „letenských“. Jasné vítězství soupeře!
Zkoušíme ještě strhnou naše zpět do boje, ale marně. Polovina naší sestavy ukazuje soupeři záda… Že to bude tvrdá bitka i s nějakou ranou navíc nám bylo jasné, ale dobíjení lidí v bezvědomí, vracejících se fotografu a vykusování masa z našich ležících; dobíjení po boji lidí, kteří se starají o raněné, to je trošku z jiného soudku… Někteří ACS po boji sami pomáhají našim, kdy zcela nepochopitelně přibíhají jiní „ACS“, kteří si ještě milerádi kopnou do ležících..
V boji nás bylo 48 (dle fotek), soupeře dle našeho odhadu 70-80, ne úplně fotbalového složení…. Houkačky se blíží, mizíme, opisují pouze asi osm našich. Nutno přiznat, dnes jsme na víc neměli, opět chybou komunikace se po zápase hádá na 20 starých, kteří o našem srazu nevěděli, či se dozvěděli pozdě… Přímá otázka na ACS, je možno někdy střet hooligans Bohemians vs hooligans Sparty???
