Jak můžeme pokračovat v obvyklých činnostech poté, co Izrael brutálně zabil dalšího přítele a další ikonu palestinské žurnalistiky za to, že dělal svou práci, ptá se novinář Mohammed R. Mhawish v izraaelském časopise +972.Když jsem 31. července odpoledne zvedl telefon, rozbušilo se mi srdce. Na displeji se mi objevily zprávy a upozornění na Ismailovu smrt. V následujících dnech jsem se snažil potlačit vzlyky, ovládnout slzy a psát - klidně a objektivně informovat o novinkách, které jsem se právě dozvěděl, jak by to udělal Ismail.Ale proboha, jak? Jak jsem mohl pokračovat v obvyklé práci poté, co byla další ikona palestinské žurnalistiky - někdo, jehož laskavost a statečnost jsem obdivoval a kdo byl pro mnohé považován za vzor - tak brutálně zabita za pouhou práci?
Pouhé dvě hodiny před svou smrtí vystoupil Ismail al-Ghoul v živém vysílání Al-Džazíry z uprchlického tábora Al-Šatí ve městě Gaza, kde shromažďoval reakce na atentát na vůdce Hamásu Ismaila Haníju. Poté se izraelský bezpilotní letoun zaměřil na jeho auto, které projíždělo městem Gaza, a zabil Ismaila a jeho kameramana Ramiho Al-Rifiho spolu se sedmnáctiletým Khaledem al-Shawa, který jel poblíž na kole.
