Julian Assange je sice na cestě na svobodu, ale není to jasné vítězství svobody tisku, míní ve své analýze Julian Borger. Zákon
o špionáži z roku 1917 bude stále viset nad hlavami novinářů, kteří
informují o otázkách národní bezpečnosti, a to nejen v USAPropuštění
Juliana Assange z britského vězení je vítězstvím pro něj a jeho četné
příznivce po celém světě, ale nemusí nutně znamenat jasné vítězství pro
princip, na němž stojí jeho obhajoba, tedy pro svobodu tisku.Obvinění,
k nimž se Assange podle očekávání v rámci dohody s USA přiznal a za něž
bude odsouzen k trestu odnětí svobody, jsou vyvozena ze zákona o
špionáži z roku 1917 za "spiknutí za účelem nezákonného získání a šíření
utajovaných informací souvisejících s národní obranou Spojených států".
Ačkoli se tedy očekává, že zakladatel WikiLeaks odejde po
středečním slyšení od amerického okresního soudu na Saipanu na svobodu,
zákon o špionáži bude stále viset nad hlavami novinářů, kteří informují o
otázkách národní bezpečnosti, a to nejen v USA. Sám Assange je
Australan, nikoli občan USA.
