Boj proti nerovnostem je nutný k poražení nenávisti

Thomas Piketty
7.12.2015  E-republika

Celkem 60-70 % HDP této oblasti se soustřeďuje v ropných monarchiích, které čítají ani ne 10 % populace. V ropných monarchiích si neúměrnou část této „many“ hromadí menšina, zatímco široké vrstvy obyvatelstva jsou udržovány ve stavu polovičního otroctví. Jenomže právě tyto režimy mají podporu západních mocností.

Částečnou odpovědí na terorismus musí být garance bezpečí. Postihnout Daesh, zatknout jeho rekruty. Ale musíme se také zamyslet nad politickými příčinami těchto násilností, nad příkořím a nespravedlnostmi, které na Blízkém východě vyvolaly důležitý ohlas, z něhož toto hnutí těží a v Evropě dnes probouzí krvelačné rekruty. Pokud pomineme krátkodobá řešení, jediná skutečná odpověď spočívá v uskutečnění – zde i tam – sociálního a spravedlivého modelu rozvoje. Je to evidentní fakt: střelný prach nerovností na Blízkém východě podporuje terorismus. K jejich vytvoření jsme ve velké míře přispěli. Daesh, „Islámský stát v Iráku a Levantě“, vznikl následkem rozložení iráckého režimu a obecněji následkem zhroucení systému hranic, stanovených v oblasti v roce 1920.

Po anexi Kuvajtu ze strany Iráku v letech 1990-1991 vyslaly koaliční mocnosti své vojáky, aby navrátili ropu emírům a západním společnostem. Při té příležitosti bylo zahájeno nové kolo technologických a asymetrických válek: několik stovek mrtvých v koalici, která vznikla pro „osvobození“ Kuvajtu, oproti několika desítkám tisíc obětí na irácké straně. Tato logika dosáhla svého vrcholu během druhé války v Iráku, mezi lety 2003 a 2011. Asi 500.000 mrtvých Iráčanů proti o něco více než 4.000 zabitých amerických vojáků. A to všechno kvůli pomstění 3000 mrtvých z 11. září, kteří nadto s Irákem neměli vůbec nic společného. Tato realita, zesílená extrémní asymetrií, co se týče ztrát na lidských životech a absencí politických řešení izraelsko-palestinského konfliktu, dnes slouží džihádistům k ospravedlnění všech jimi vykonaných krutostí. Lze jen doufat, že Francie a Rusko, země, které se do akce pustily po fiasku Američanů, napáchají méně škod a povzbudí méně rekrutů.

Když pomineme náboženský střet, je jasné, že ve svém celku je sociální a politický systém v regionu silně ovlivněn a učiněn zranitelným tím, že se tu koncentrují zdroje ropy v několika malých vylidněných zónách. Pokud prozkoumáme oblast, která se táhne od Egypta po Írán, prochází Sýrií, Irákem a Arabským poloostrovem, s celkovou populací kolem 300 milionů obyvatel, je možné konstatovat, že 60-70 procent HDP této oblasti se soustřeďuje v ropných monarchiích, které čítají ani ne 10 procent populace. Kromě toho, v ropných monarchiích si neúměrnou část této „many“ hromadí menšina, zatímco široké vrstvy obyvatelstva jsou udržovány ve stavu polovičního otroctví. Jenomže právě tyto režimy mají podporu západních mocností, které jsou velmi rády, když dostanou nějaké drobky, aby financovaly své fotbalové kluby nebo prodávaly zbraně. Nelze se tedy čemu divit, pokud naše lekce sociální demokracie nemají na blízkovýchodní mládež velký dopad.

Co se týče promluv o demokracii, bylo by lépe přestat s jejich pronášením pouze v momentu, kdy jsou volební výsledky podle našeho gusta. V roce 2012 byl v Egyptě zvolen prezidentem v regulérních volbách Muhammad Mursí, nikoli banální událost v historii arabských voleb. Jenže již v roce 2013 byl sesazen militanty. Ti neváhali popravit tisíce Muslimských bratří, ačkoli (právě oni) dokázali částečně suplovat nedostatky egyptského státu svou sociální činností. Za pár měsíců Francie všechno mávnutím ruky přešla, aby mohla prodat své fregaty a zmocnit se části přírodního bohatství země. Je to případ popření demokracie.

Zbývá jedna otázka: jak je možné, že si někteří mladí lidé, kteří vyrostli ve Francii pletou pařížské předměstí s Bagdádem a snaží se tam importovat konflikty, které se zrodily tak daleko? Neexistují pro to omluvy. Snad kromě poznámky, že nezaměstnanost a diskriminace uchazečů o zaměstnání situaci nezlepšují. Evropa, která před krizí dokázala přijmout migrační proud jednoho milionu lidí ročně, dnes musí spustit svůj program integrace. Byla to politika škrtů, která způsobila explozi národních egoismů a napětí identit. Pouze sociálním a spravedlivým rozvojem bude možné porazit nenávist.



Zdroj: la Repubblica, 22.11.2015
Přeložila Helena Hladilová 
Foto: The Guardian

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu E-republiky přispět, klikněte zde. Děkujeme!



Související články:

• Fakta o Sýrii (IX.) aneb Bytí a nebytí dolaru
• Rusko dává Západu první šach po úmyslném sestřelení SU-24 Tureckem
• Nová vláda vítězné koalice v Mosulu
• Absurdní politika Západu ohledně teroristů ISIL
• Fakta o Sýrii XI. aneb Kdo válčí a proč
• Realita západního boje za demokracii
• Co se děje v Izraeli?
• Fakta o Egyptě (II)
• Fakta o Sýrii XVIII. a mediální manipulace světových médií
• Fakta o Egyptě VI. aneb Proč uspěli islamisté v Tunisu