Po čase jsme se šestiletou dcerou vyrazily do kina. Musela jsem jí slíbit zmrzlinu, radši má divadlo, čemuž se ovšem nedá divit – zatímco loutková představení zůstávají hravou cestou do říše imaginace, globální filmařstvo se rozhodlo nejmenšího diváka emočně naprosto zdrtit, a to jak tematicky (záchrana světa bývá holé minimum), tak krutopřísným zpracováním. Emoce se z plátna valí jak z proraženého hydrantu, dítě nemá šanci, často ani jeho dospělý. K největším překvapením pozdního rodičovství…
