Mnohokrát se napsalo, že Íránci se cítí být dědici velké perské kultury, které i naše civilizace vděčí za mnohé: za šach, koberce, milostnou poezii, umění rychlého stětí hlavy nejlépe nabroušeným mečem. Perská říše byla velkolepá, výborně organizovaná, kulturně zdatná, nábožensky zajímavá (zoroastrismus) – a taky hrozivá a despotická. Ovládala ji touha po světovládě, alespoň tedy v dosažitelném okolí, díky níž se rozrůstala do šíře a velikosti, kam až mohla. Až pak narazila na Řeky. O ně si…
