Co se děje v ČNB? Historické nákupy bitcoinu i oceněný guvernér
V České národní bance se neřeší jen inflace a výše úrokových sazeb. Jen v posledních měsících se centrální banka poprvé v dějinách vrhla na investice do bitcoinu, rozšířila okamžité platby, přikupuje zlato a vydělala rekordní peníze na devizových rezervách. Podívejte se na osm momentů z jejího zákulisí, které stojí za pozornost.
ČNB kupuje krypto. Zatím jen na zkoušku
Na podzim minulého roku Česká národní banka poprvé ve své historii nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu. Bankovní rada schválila vytvoření testovacího portfolia v hodnotě přibližně jednoho milionu dolarů (zhruba dvacet a půl milionu korun).
Vedle bitcoinu zahrnuje i dolarový stablecoin a tokenizované depozitum. Portfolio je oddělené od devizových rezerv a jeho objem se nemá navyšovat.
Cílem není výnos, ale zkušenost. Centrální banka si chce prakticky vyzkoušet celý provoz kolem digitálních aktiv – tedy správu privátních klíčů, bezpečnostní procedury, účetnictví, audit i řešení krizových situací.
Teprve reálný provoz totiž ukáže, jak by podobná aktiva fungovala v běžném finančním systému a jaká rizika by s nimi byla spojená. Zbožným přáním nejednoho bitcoinera totiž je, aby se kryptoměna jednou objevila i v devizových rezervách.
Daně zaplacené za pár sekund
Okamžité platby v Česku fungují už od roku 2018 a jejich infrastrukturu provozuje právě centrální banka. Díky tomu dnes převod mezi účty různých bank proběhne během několika sekund, a to nepřetržitě ve dne i v noci. Postupně se k nim připojila většina finančních domů a přístup k nim má už naprostá většina klientů na trhu.
Další posun přišel v listopadu 2025, kdy ČNB umožnila přijímat okamžité platby i institucím veřejné správy. Lidé tak mohou během několika vteřin zaplatit daně, pojistné nebo správní poplatky. Zmizelo čekání na připsání peněz i nejistota, zda platba dorazí včas před víkendem nebo termínem splatnosti.
Návrat zlata do rezerv
Ke konci ledna 2026 měla Česká národní banka v devizových rezervách 73,3 tuny zlata. Zároveň patří mezi země s jedněmi z nejvyšších devizových rezerv na světě v poměru k HDP, takže jejich složení hraje mimořádně důležitou roli.
Na konci roku 2019 držela centrální banka přibližně osm tun zlata, v posledních letech proto žlutý kov výrazně přikupuje a do roku 2028 chce dosáhnout stovky tun.
Drahý kov funguje jako diverzifikační pojistka, protože se jeho cena často vyvíjí jinak než ceny finančních aktiv. Část zásob se navíc používá pro ražbu pamětních mincí a nese i symbolickou hodnotu někdejšího „zlatého pokladu“.
Rekordní výnos, ale také účetní ztráta
Rok 2025 byl pro Českou národní banku paradoxní. Správa devizových rezerv jí přinesla historicky nejvyšší výnos, který přesáhl čtvrt bilionu korun. Pomohly k tomu změny investiční strategie z posledních let, vyšší podíl akcií i rostoucí cena zlata.
Přesto banka vykázala účetní ztrátu ve výši zhruba 73 miliard korun. Zásadním důvodem bylo posílení koruny vůči hlavním světovým měnám, které snížilo korunovou hodnotu zahraničních aktiv. Pokud by kurz během roku zůstal stabilní, skončila by ČNB přibližně se 150miliardovým ziskem.
ČNB si zakládá vlastní „startup“
Centrální banku si většina lidí představí jako místo, kde se počítá inflace a jednou za šest týdnů se hlasuje o nastavení úrokových sazeb. Ve skutečnosti v současné době stále víc připomíná technologickou instituci.
Na podzim minulého roku proto vznikl takzvaný ČNB Lab, interní inovační hub, který soustřeďuje projekty spojené s daty, digitalizací a novými finančními technologiemi.
Důvod je prostý. Část práce centrální banky je extrémně analytická a zároveň rutinní. Automatizace a práce s velkými daty mají ulevit expertům od manuálních činností a přesunout je k modelování ekonomiky a vyhodnocování rizik.
Platforma je rozdělená do tří oblastí – umělá inteligence a datová analytika, pilotní projekty digitálních aktiv a platební technologie. ČNB tím reaguje na rychle se digitalizující finanční sektor. Pokud má regulovat banky a fintech, musí s nimi technologicky držet krok, jinak ho ztratí.
Centrální banka jako turistická atrakce
Zvědavost má cenu zlata. Návštěvnické centrum České národní banky už navštívilo čtvrt milionu lidí. Jubilejního návštěvníka přivítala banka v říjnu roku 2025 a expozice tak patří mezi nejnavštěvovanější vzdělávací místa v Praze.
Výstava veřejnosti vysvětluje, co centrální banka vlastně dělá a jak její rozhodnutí dopadají na běžný život občanů. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické i současné bankovky a mince, nahlédnout do bývalého trezoru nebo si potěžkat zlatou cihlu.
Projekt má i praktický důvod. ČNB dlouhodobě upozorňuje, že finanční gramotnost v tuzemsku zaostává za západními zeměmi, a snaží se proto ekonomiku přibližovat veřejnosti i jinak než tiskovými konferencemi o sazbách.
Inflace zpět u cíle i metály pro guvernéra
Hlavním úkolem centrální banky je nicméně hlídat cenovou stabilitu. Od začátku roku 2024 se České národní bance daří držet inflaci v blízkosti dvouprocentního cíle a tento stav trvá už zhruba pětadvacet měsíců.
V lednu 2026 meziroční inflace činila 1,6 procenta a průměr za rok 2025 dosáhl 2,5 procenta, což byla druhá nejnižší hodnota za posledních sedm let.
Za úspěšné snížení inflace získal v minulém roce guvernér ČNB Aleš Michl tři mezinárodní ocenění. Magazín Central Banking ho dokonce označil za nejlepšího guvernéra světa, časopis The Banker za nejlepšího guvernéra Evropy a titul Global Finance ho zařadil mezi tři nejlepší centrální bankéře v Evropské unii.
ČNB hubne
Ne, banka nezačala po vzoru České pošty na přepážce prodávat přípravky na hubnutí. Je za tím disciplína a sport.
Aleš Michl totiž zabodoval i na váze a pochlubil se na sociálních sítích nečekaným grafem, který srovnává dvě křivky. Vedle poklesu inflace z 17,5 procenta v roce 2022 na zhruba 1,6 procenta na začátku roku 2026 ukazuje i jeho osobní výsledek. Za stejné období shodil přibližně šestnáct kilogramů.
The post Co se děje v ČNB? Historické nákupy bitcoinu i oceněný guvernér appeared first on Forbes.