S&P 500 bez umělé inteligence. Goldman Sachs nabízí skeptikům záchrannou brzdu
Investoři si poslední roky zvykli, že americký akciový trh stojí na několika technologických jménech. Výsledky indexu S&P 500 sledovali jako barometr celé ekonomiky a dlouho to fungovalo. Teď se objevila možná paradoxní novinka, vlastně tak trochu ruční brzda.
Goldman Sachs začala klientům nabízet variantu S&P 500, ve které nejsou firmy spojené s umělou inteligencí, nazvanou S&P ex-AI Index. Produkt vznikl ve spolupráci se společností S&P Dow Jones Indices a v nabídce investičních bank nemá přímé historické srovnání. Smyslem je umožnit investorům snížit expozici vůči AI, aniž by museli spekulovat na pokles trhu.
Koncentrace místo diverzifikace
„Když Goldman Sachs spustí index S&P 500 bez firem napojených na umělou inteligenci, není to podle mě signál, že zítra praskne bublina. Je to spíš signál, že koncentrace trhu dosáhla bodu, kdy část investorů začíná být nervózní,“ říká Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading.
Těm chce Goldman Sachs nabídnout přijatelnou alternativu. Pokud dnes z indexu odstraníte firmy umožňující rozvoj umělé inteligence, odříznete zhruba 45 procent jeho váhy. Připravíte ho ale také o hlavní hnací motor. Za poslední tři roky vzrostl klasický S&P 500 o 74 procent, zatímco varianta bez AI jen o 32 procent.
Podle Lajska trh tak táhla úzká skupina firem, jejichž zisky i valuace explodovaly díky investicím do výpočetní infrastruktury, čipů, cloudových služeb a datových center. To ale ještě automaticky neznamená bublinu.
Ta obvykle stojí na příběhu bez tržeb, bez cash flow a bez bariér vstupu. Dnes mluvíme o nejziskovějších společnostech světa, které generují desítky miliard dolarů ročně a investují do infrastruktury, jež může určovat podobu ekonomiky na další dekády.
„Spíš než o bublině bych mluvil o fázi extrémního kapitálového cyklu. Hyperscaleři mezi roky 2026 a 2029 plánují investice do AI infrastruktury v řádu bilionů dolarů. To už není jen technologický trend, to je makroekonomický faktor. Mikro se v tomto případě stává makrem,“ přemítá Lajsek.
Pokud tyto investice povedou k růstu produktivity, vyšším maržím a novým zdrojům příjmů, historie je bude hodnotit jako začátek nové průmyslové éry. Pokud se ale ukáže, že část infrastruktury byla postavena příliš rychle a bez odpovídající monetizace, může přijít bolestivá korekce. Proto, alespoň z pohledu Golmanů, může někomu dávat smysl jistit se tím, že se hry jménem AI záměrně neúčastní.
Z širokého indexu na úzký
Pro běžného investora, který drží ETF na S&P 500, to znamená jediné. Jeho portfolio je méně diverzifikované, než si myslí. Na papíře sice drží pět set firem, ve skutečnosti je ale klíčový výnos tažen několika technologickými giganty a polovodičovým odvětvím.
„Pokud věří v dlouhodobý strukturální růst AI, není to problém. Pokud ale očekává klasickou širokou sektorovou diverzifikaci, může být překvapen, jak moc jeho výsledek závisí na několika jménech. Aktuální váha velké sedmičky je v indexu S&P 500 přes 32 procent,“ vysvětluje Lajsek.
Na druhou stranu úplné odstřižení od technologií je podle odborníka ještě větší riziko. Investor by se tím dobrovolně vzdal potenciálně hlavního zdroje globálního růstu. Umělá inteligence není jen software. Je to fyzická infrastruktura s extrémní spotřebou energie, kovů, polovodičů a kapitálu.
Datová centra mají spotřebu elektřiny jako menší města. To vytváří poptávku po plynu, jádru, obnovitelných zdrojích, bateriích, mědi, hliníku i chladicích technologiích. AI je ekosystém, ne jen jeden sektor.
Od nadšení k testu efektivity
„Klíčovou otázkou dnes není, zda AI změní svět. Ta změna už probíhá. Otázkou je, kdo z dnešních hráčů dokáže investice přetavit do udržitelného růstu zisků. Firmy, které zvýší CAPEX (kapitálové výdaje firmy na dlouhodobý majetek, typicky datová centra, servery nebo infrastrukturu) bez jasné návratnosti, jsou trestány. Ty, které dokážou růst tržeb spojit s investicemi do AI, jsou odměňovány. Fáze nekritického nadšení se mění v test efektivity,“ říká analytik Lajsek.
Současně ale platí, že jsme pravděpodobně teprve na začátku širší adopce. AI zjednodušuje práci milionům lidí, zvyšuje efektivitu, proniká do zdravotnictví, průmyslu, logistiky i vývoje léků. Každá technologická revoluce vyvolala obavy o pracovní místa. Nakonec ale vedla k vyšší produktivitě a novým profesím. AI je podle Lajska tak spíš revolucí mozkové práce než jejím koncem.
Pro investora dnes dává smysl si upřímně odpovědět na dvě otázky: Věřím, že AI v horizontu pěti a více let zvýší produktivitu a zisky firem? A jsem ochoten unést volatilitu, která s tak masivním investičním cyklem nevyhnutelně přijde?
Pokud ano, pak dává expozice na technologie smysl. Pokud ne, může být částečná rotace do kapitálově náročných, méně „digitálních“ sektorů rozumným doplňkem.
Nový index tak neukazuje konec technologické vlny. Spíš potvrzuje její velikost. Investoři se poprvé nezačínají ptát, jak se na umělé inteligenci svézt, ale jak ji v portfoliu udržet na uzdě.
The post S&P 500 bez umělé inteligence. Goldman Sachs nabízí skeptikům záchrannou brzdu appeared first on Forbes.