Tak znovu. Vláda chce rychle schválit nový stavební zákon. Jaké změny má přinést?
Ve světle toho, co aktuálně hýbe politickou scénou v Česku, to může zapadnout. Kromě sporu nováčků v Poslanecké sněmovně s prezidentem ovšem poslanci na přelomu měsíce projednávali i zásadní legislativu pro výstavbu v Česku.
Do prvního čtení v Poslanecké sněmovně se dostala novela stavebního zákona. Novou stavební legislativu má přitom Česko platnou jen necelé dva roky – veškeré stavby se začaly podle současného stavebního zákona z dílny minulé vlády Petra Fialy posuzovat 1. července 2024. Současná vláda v čele s hnutím ANO se však rozhodla stavební legislativu opět překopat.
A lidé z oboru snahu o další úpravy stavebního zákona spíše kvitují. Přesto se najde několik bodů, které vzbuzují kritiku. Například to, že současná vládní koalice nový zákon projednává ve zkráceném režimu a bez odborné diskuse. Akademická obec zase upozorňuje, že novela oslabuje památkovou péči, a část odborníků předpovídá bezprecedentní zvýhodnění velkých developerů…
Z dat ovšem vyplývá, že povolování v Česku stále není ideální. Podle aktuálních čísel Českého statistického úřadu bylo loni v rámci celé republiky vydáno 61 613 stavebních povolení, což je nejnižší úroveň za více než čtvrtstoletí. Například v Praze bylo povoleno celkem 7380 bytů, z toho 5907 v bytových domech. Meziročně jde o pokles o deset, respektive patnáct procent.
Co jsou zásadní změny, které má novela stavebního zákona přinést a kterými chce současná vláda povolování zrychlit?
Jedno řízení, jeden úřad
Byl to základní stavební kámen původního návrhu nového zákona, který připravovala vláda Andreje Babiše spolu s Hospodářskou komorou v předminulém volebním období. A nyní se vrací zpět do hry. Jedná se o vznik Úřadu rozvoje území jako centrálního orgánu pro integrované řízení.
Místo řetězení samostatných stanovisek má rozhodovat jeden orgán, do něhož se dotčené instituce přímo zapojují. V současné době platí, že bez závazných stanovisek různých úřadů nelze záměr povolit, a právě jejich zajištění a přezkum bývají jedněmi z důvodů, proč se povolování významně protahuje.
Cílem přenesení odpovědnosti na jedno místo je zamezit tomuto „ping-pongu“ mezi úřady, snížit počet opakovaných přezkumů a zkrátit tak dobu rozhodování.
„Zavedení principu jednoho úřadu a integrace dotčených orgánů pod jednu střechu jsou krok, na který stavební sektor čekal desítky let. Klíčové však bude, aby zřízení Úřadu rozvoje území nezůstalo jen u změny cedule na dveřích. Pro nás jako stavebníky je zásadní, aby nový systém skutečně eliminoval nekonečné obíhání úřadů a aby úředníci rozhodovali v zákonných lhůtách,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Bydlení jako veřejný zájem
Novela zákona má rozšířit okruh staveb, které budou považovány za projekty ve veřejném zájmu. To se má týkat velkých bytových projektů a staveb pro takzvané hromadné bydlení. Tam budou spadat stavby nebo soubory staveb od sto bytů a s celkovou podlahovou plochou nad deset tisíc metrů čtverečních a také veřejná infrastruktura.
Takové projekty se budou přednostně projednávat ve zrychleném režimu, s vyšší právní jistotou a menším počtem odvolacích kol. Výsledkem by měly být praktičtější podmínky pro stavbu škol, školek, silnic, sítí i větších bytových souborů.
„Vymezení bytové výstavby jako veřejného zájmu vnímáme jako logické narovnání priorit. Je to důležitý signál, že stát chce procesy u klíčových projektů zjednodušit a zajistit jim větší právní stabilitu. Teď bude podstatné, aby se tento záměr přenesl z textu zákona i do každodenní praxe úřadů a reálně pomohl zrychlit přípravu staveb,“ doplňuje Zdeněk Soudný, generální sekretář Asociace developerů.
Zároveň však novela u zmiňovaných staveb nebo souborů staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od deseti tisíc metrů čtverečních počítá s možností vyvlastňování, což někteří kritizují.
„Je nepochybné, že zajištění bydlení je jednou z důležitých priorit státu. Ale skutečně toho chce stát docílit i za cenu možného vyvlastnění práv k pozemkům?“ ptá se například předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek.
Advokát Jakub Štilec, který se zabývá stavební legislativou, ale obavy z možného zneužití mírní. „To, že velké bytové projekty budou vyhrazenými stavbami, přitom rozhodně neznamená, že se v jejich případě může vyvlastňovat libovolně. Je tu celá řada podmínek, které náš právní řád dlouhodobě zná a soudy si s nimi umějí poradit,“ říká Štilec.
Změna podle něj souvisí s tím, že zákonodárce bydlení přiřadil příznak veřejného zájmu a z velkých projektů učinil takzvané vyhrazené stavby. „Pokud se s tímto obecně ztotožníme, pak nelze o možnosti vyvlastnění pro takové stavby z principu pochybovat. Jinak by legislativní preference bytové výstavby byla svým způsobem bezzubá,“ dodává.
Pravomoce pro obce
Novela vrací do rukou místních samospráv podstatnou část rozhodování o území. Obce mají dostat možnost pořídit a schválit své územní plány v samostatné působnosti a získávají rychlé nástroje pro úpravy plánů včetně zkrácených postupů. To má obcím umožnit lépe sladit rozvoj s potřebami obyvatel a reagovat na investiční příležitosti.
To si chválí například Praha, respektive pražský Institut plánování a rozvoje (IPR). „Novelu stavebního zákona vnímáme jako největší pozitivní systémovou změnu v oblasti rozvoje měst za poslední dekádu. Otevírá cestu k reformě plánování, kterou jako iniciativa CityDeal dlouhodobě prosazujeme, kdy klíčem ke správné reformě je ekonomická motivace měst a obcí k rozvoji,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.
Připravovaný stavební zákon podle něj sice takovou reformou ještě není, ale mohl by umožnit jednodušší procesy a silnější pozici pro vedení měst a také digitalizaci plánování, což podle Boháče není cílem, ale podmínkou budoucí reformy. „Pokud má Česko zjednodušit výstavbu a zároveň udržet kvalitu prostředí, je to krok správným směrem,“ dodává ředitel IPR.
Kritici navrhovaného zákona ale upozorňují, že novela míří směrem k možnosti povolit stavební záměr v rozporu s územním plánem. Opatření má sice přinést rychlost a flexibilitu, ale zároveň to ve výsledku může vést k oslabování právního rámce územního plánování.
„Určité citlivé aspekty zde vnímám, neboť územní plán má sloužit jako základní pravidlo, které dává občanům i investorům jistotu, co je kde možné postavit. Pokud připustíme povolování záměrů, jež s územním plánem nejsou v souladu, část této jistoty se přesouvá z předem daných pravidel do roviny individuálního posouzení,“ říká k tomu Jakub Štilec.
Návrh podle něj sice stanoví, že odchylka nesmí narušit cíle územního plánování ani jiné veřejné zájmy a nesmí se nepřiměřeně dotknout práv jiných osob, povolení odchylky ale bude záviset na pečlivosti a správnosti individuálního vyhodnocení podmínek, které jsou formulovány obecně. „Proto se domnívám, že v budoucnu mohou podobná rozhodnutí poměrně často končit spory,“ dodává.
Digitalizace
Digitalizace stavebního řízení byla velkým tématem předchozího volebního období. Kvůli problémům s jejím zaváděním do praxe byl nakonec z postu ministra pro místní rozvoj odvolán tehdejší předseda Pirátů Ivan Bartoš, což nakonec vyústilo v odchod Pirátů z vlády.
Ta se rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat s tím, že na nový systém digitalizace stavebního řízení bude vypsána nová zakázka. Do té doby běží digitalizace v provizorním režimu.
Projednávaná novela stavebního zákona dává digitalizaci do centra povolovacího procesu. Například digitální technická mapa má být závazným podkladem. Zavádí se také jednotné elektronické podání a online sledování řízení, čímž se má výrazně snížit riziko nečekaných kolizí a požadavků v průběhu řízení.
Ovšem i tentokrát existuje riziko, že zavádění digitalizace do praxe může být problematické. A to především kvůli situaci na stavebních úřadech.
„Ze všech rizik, na která se schválením nového stavebního zákona upozorňujeme, bude jedním z hlavních naprostý nedostatek pracovníků stavebních úřadů. Mnohé z nich jsou z důvodu odlivu personálu na hraně, nebo spíše za hranou, už nyní,“ říká František Konečný, místopředseda ČKAIT a předseda její Legislativní komise.
„V tomto důsledku, který považuji za zcela jistý, dojde po nepovedené digitalizaci ke druhému kolapsu stavebních úřadů a v následném období i celého stavebnictví. Vedlejším, a nikoli marginálním, efektem toho všeho bude, že v území nastanou nevratné změny, které již nebude možné napravit,“ myslí si Konečný.
Podle Zdeňka Soudného bude v případě nového zákona klíčová především důsledná a včasná implementace zahrnující metodickou přípravu úřadů, školení úředníků, jasné výkladové materiály a otevřenou komunikaci s odbornou veřejností i samosprávami. „Bez této fáze hrozí, že i dobře nastavený zákon zůstane v praxi nenaplněný,“ soudí Soudný.
The post Tak znovu. Vláda chce rychle schválit nový stavební zákon. Jaké změny má přinést? appeared first on Forbes.