Lidstvo v boji s rakovinou vyhrává. Nemoc je na ústupu, ukazují data
Rakovina přestává být jasným rozsudkem smrti. Ze smrtící nemoci se stále častěji stává nemoc chronická, s níž lze žít. Změna je pomalá a postupná, ale při delším časovém horizontu již jasně viditelná – lidstvo v boji s druhou nejčastější příčinou smrti vítězí.
V nekonečném proudu negativních zpráv ze světa tahle dobrá zpráva poněkud zapadla. V polovině ledna vydala organizace American Cancer Society novou várku dat o tom, jak si v boji s rakovinou vede americké zdravotnictví. A nevede si vůbec špatně – poprvé v historii přežije prvních pět let s diagnózou více než sedmdesát procent Američanů.
Takzvané pětileté relativní přežití je klíčový ukazatel úspěšnosti onkologické léčby. Pro srovnání: v polovině 70. let minulého století přežívala prvních pět let s rakovinou pouze polovina těch, kterým lékaři diagnostikovali nádor.
„Snížení kouření, stejně jako zlepšení v léčbě nemocí a včasnější diagnostika, vedly k celkovému poklesu úmrtnosti na rakovinu o 34 procent od roku 1991 do roku 2023,“ uvádí studie s dovětkem, že to znamená 4,8 milionu odvrácených úmrtí. O tolik víc lidí by totiž podle vědců umřelo, zůstala-li by úmrtnost na rakovinu na úrovni z roku 1991.
Hodí se zmínit jeden důležitý detail: studie pracuje s čísly očištěnými o vliv věku. Rakovina totiž výrazně více postihuje starší lidi než mladší. A americká populace z roku 2023 vypadá úplně jinak než populace z roku 1991 – je v ní výrazně víc důchodců.
Tyhle proporce dlouhodobé srovnávání šancí na přežití s nádorovým onemocněním značně zkreslují, proto se v datech organizací, jako je WHO, často používá standardizovaná úmrtnost (age-standardised death rate).
Představte si totiž, že srovnáváte úmrtnost v Japonsku, kde je velmi stará populace, a v Ugandě, kde je naopak populace velmi mladá. V Japonsku bude celkový počet úmrtí na 100 tisíc obyvatel (takzvaná hrubá úmrtnost) mnohem vyšší prostě proto, že je tam hodně seniorů. To ale neznamená, že zdravotní systém v Ugandě je lepší nebo že je tam život bezpečnější.
Standardizovaná úmrtnost tento rozdíl „vymaže“ tím, že si představí, že obě země mají stejnou věkovou strukturu. Výsledkem je jedno číslo, které říká: „Takhle by to vypadalo, kdyby všichni měli stejný podíl dětí i důchodců.“
U čtyřicetiletých Čechů v roce 1990 byla šance, že umřou na rakovinu, o 76 procent vyšší než u dnešních českých čtyřicátníků.
A právě standardizovaná úmrtnost na rakovinu dnes v mnoha zemích klesá a propad táhnou zejména vyspělé a bohaté státy. „Věkově standardizovaná míra úmrtnosti se mezi lety 1990 a 2023 celosvětově snížila o 24 procent,“ uvádí výzkumný zdravotnický institut IHME (Institute for Health Metrics and Evaluation) washingtonské univerzity.
V hrubých číslech počet úmrtí na rakovinu celosvětově stále roste. Ale je to primárně kvůli tomu, že roste i velikost populace na planetě.
Přesto je pokles standardizované úmrtnosti znatelným zlepšením. V praxi to znamená, že například u čtyřicetiletých Čechů v roce 1990 byla šance, že umřou na rakovinu, o 76 procent vyšší než u dnešních českých čtyřicátníků.
Za poklesem úmrtnosti na rakovinu je řada faktorů. Výrazně jsme se zlepšili ve screeningu a nádory dokážeme odhalovat dřív. Pokročil rovněž výzkum biologických mechanismů, které rakovinu provázejí, což vedlo k zefektivnění chemoterapie, radioterapie, imunoterapie i chirurgických zákroků.
V neposlední řadě je za tím snižování rizikových faktorů nemoci: lidé například obecně méně kouří a stravují se mnohem kvalitněji než v minulosti. Prevence v podobě osvěty, vyššího zdaňování škodlivých produktů či omezování reklamy na ně prokazatelně funguje, akorát se v datech o úmrtnosti projevuje se zpožděním.
Je to vidět například na srovnání prodejů cigaret v USA s tamní úmrtností na rakovinu plic. Prodej kulminoval v 60. letech minulého století: v roce 1964 studie tamního vrchního zdravotnického úřadu (Surgeon General of the United States) prokázala souvislost mezi kouřením a rakovinou, načež v roce 1970 následoval plošný zákaz reklam na cigarety v rozhlase a televizi.
Úmrtnost na rakovinu plic kulminovala o necelé tři dekády později kolem roku 1990 a od té doby padá.
Naděje pro děti
Nejvýraznějšího pokroku lidstvo v boji s rakovinou dosáhlo u dětí. Úmrtnost na rakovinu klesá napříč všemi věkovými skupinami, k nejprudšímu propadu však došlo mezi těmi nejmladšími.
Výrazným příkladem je akutní lymfoblastická leukemie, běžná forma leukemie u dětí. Míra přežití se výrazně zvýšila díky vylepšené léčbě a transplantacím kostní dřeně. Genetický výzkum totiž pomohl identifikovat specifické mutace zodpovědné za tuto nemoc, což vedlo k vývoji vysoce účinných cílených chemoterapeutických léků.
Jedním z těch, kdo v této oblasti výrazně posunuli hranice medicíny, je český veterán dětské hematologie a onkologie Jan Starý. Svou padesátiletou kariéru začínal v době, kdy na leukemii a aplastickou anémii umíralo osm z deseti malých pacientů. Dnes i díky jeho práci přežívá devadesát procent nemocných dětí.
Přestože lidstvo dosáhlo výrazného pokroku v boji proti mnoha druhům rakoviny, nemoc zůstává jedním z největších zdravotních problémů a v mnoha zemích je nejčastější příčinou úmrtí. V roce 2021 dle odhadů zemřelo na rakovinu přibližně deset milionů lidí. S rostoucí a stárnoucí světovou populací bude toto číslo nejspíš dál narůstat.
Vedle toho jsou zde ovšem další desítky milionů nádorů, se kterými si lékaři poradit zvládli. Možná ještě nemáme v rukou konečné vítězství, ale data ukazují nezpochybnitelný fakt: misky vah se definitivně převážily na naši stranu.
The post Lidstvo v boji s rakovinou vyhrává. Nemoc je na ústupu, ukazují data appeared first on Forbes.