Produkce zemního plynu v Norsku se loni meziročně zvýšila o 6,9 procenta na rekordních 124 miliard metrů krychlových. Letos se čeká mírný pokles. Norsko se po ruské vojenské invazi na Ukrajinu v roce 2022 stalo největším evropským dodavatelem zemního plynu. Zajišťuje přibližně třicet procent veškerého dovozu plynu do Evropské unie.
„Poté, co na přelomu letošního roku skončila přeprava plynu z Ruska přes Ukrajinu, nabyl plyn z Norska ještě většího významu,“ uvedl generální ředitel NOD Torgeir Stordal.
Podle údajů NOD činila těžba plynu v Norsku v roce 2023 zhruba 116 miliard metrů krychlových. Ten rok silně ovlivnily výpadky v údržbě. Loňský rok překonal i dosavadní rekord z roku 2022, kdy se v zemi vytěžilo 122,8 miliardy metrů krychlových plynu.
Rekord tento týden oznámila i norská energetická společnost Equinor. Ta provozuje v Severním moři pole Troll, kde v loňském roce vytěžila 42,5 miliardy metrů krychlových plynu. Pokrývá tak více než deset procent evropské poptávky.
Norsko podle prognózy NOD vytěží letos 120,4 miliardy metrů krychlových plynu, meziročně o 2,9 procenta méně. Zhruba na této úrovni by těžba měla zůstat až do roku 2027, než nastane další pokles, a to na 110,8 miliardy metrů krychlových v roce 2029.
Pokud jde o produkci ropy v Norsku, očekává se, že letos zůstane v porovnání s loňským rokem zhruba na stejné úrovni, tedy 102,2 milionu metrů krychlových. To odpovídá přibližně 1,8 milionu barelů denně, ukázaly prognózy.
K roku 2029 se očekává pokles těžby ropy na 81,2 milionu metrů krychlových. NOD uvádí, že k zastavení očekávaného poklesu je zapotřebí další průzkum a investice do stávajících nalezišť a polí. „Bez investic nastane rychlá likvidace ropných aktivit,“ sdělil úřad.
Kritici však tvrdí, že politika zaměřená na pokračování průzkumu a nový rozvoj je v rozporu s mezinárodním závazkem Norska. To slíbilo, že sníží emise skleníkových plynů ze svého nejvíce znečišťujícího odvětví.
