Eurozóna loňský rok zakončila chmurnými vyhlídkami, ukazuje hned několik ekonomických indikátorů. Hospodářský blok, v němž je dvacet zemí Evropské unie platících eurem, přitom už více než rok balancuje na pokraji hospodářské recese. Oživení je ale stále v nedohlednu, napsala ve středu agentura Reuters. Důvodem k obavám je nyní i hrozba zavedení cel na dovoz do Spojených států.
Klíčový ukazatel důvěry v ekonomiku, který ve středu zveřejnila Evropská komise, za prosinec klesl na 93,7 bodu z listopadové hodnoty 95,6 bodu. Zaostal tak za odhady analytiků, kteří předpokládali, že se index proti předchozímu měsíci prakticky nezmění. Výrazně se zhoršil ukazatel pro průmysl, horší je také indikátor pro spotřebitelský segment, zatímco na vzestupu je očekávání dalšího růstu cen.
Evropská komise čísla zveřejnila jen krátce poté, co data z Německa ukázala propad zakázek v průmyslu. Jejich pokles v listopadu činil 5,4 procenta, zatímco v říjnu se zakázky snížily o 1,5 procenta. Ekonomové se domnívali, že v listopadu zůstane objem zakázek meziměsíčně beze změn.
Maloobchodní tržby pak v listopadu v Německu klesly proti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, zatímco mezi analytiky se čekal opačný vývoj. Odhady ukazovaly na růst, v průměru o 0,5 procenta. V říjnu tržby v německém maloobchodě po zpřesnění dat klesly o 0,4 procenta, předběžná zpráva hovořila o poklesu v rozsahu 1,5 procenta.
Průmysl má v Německu značný vliv, už více než rok je ale v recesi. Vysoké náklady na energie, pokles poptávky v Asii a levnější konkurence z jiných trhů mají na sektor negativní dopady. Německo má největší ekonomiku v eurozóně i v celé Evropské unii a je klíčovým obchodním partnerem pro mnoho českých firem.
„Žádná změna trendu není v německém průmyslu na dohled. V nejlepším případě teprve dosahuje dna,“ řekl ekonom Carsten Brzeski z banky ING. „Zklamání z maloobchodních tržeb naznačuje, že oživení soukromé spotřeby z třetího čtvrtletí pravděpodobně ve čtvrtém čtvrtletí nepokračovalo,“ dodal.
Zveřejněná data naznačují, že ekonomika eurozóny v závěru loňského roku sotva vykázala růst. Zároveň je možné, že hrubý domácí produkt Německa opět zaznamenal pokles. Pokračuje tak nepříznivý vývoj, který trvá od prudkého zdražení energií po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 a jeho dopadů na průmysl.
Ekonomové dlouho počítali s tím, že oživení zajistí soukromá spotřeba, vzhledem k tomu, že domácnostem nyní za mírnější inflace výrazně rostou reálné příjmy. Studie Evropské centrální banky ale naznačuje, že domácnosti budou neobvykle velkou část svých příjmů i nadále šetřit, aby obnovily finanční rezervy, které se částečně rozpustily ve vysoké inflaci. To může naděje na růst výdajů zhatit.
Tento trend by podle ekonomů ještě mohly zhoršit další problémy na trhu práce, na který začíná doléhat slabý růst, pokles marží podniků a slabší poptávka po zboží a službách.
„Dnešní ponurý indikátor důvěry v ekonomiku představuje jasné riziko, že naše prognóza mírného růstu HDP v prvním čtvrtletí roku bude horší,“ řekl Léo Barincou ze společnosti Oxford Economics. „Pro ekonomiku eurozóny tady není žádná světlá vyhlídka,“ dodal.
