Když v roce 2019 oznámil svůj záměr koupit Grónsko, mnozí to považovali za excentrický výrok, jenž měl šokovat a upoutat pozornost. O několik let později se však tato myšlenka znovu objevuje na scéně, tentokrát s vážnějšími podtóny. Donald Trump nyní hrozí ekonomickým i vojenským tlakem na Dánsko a Evropskou unii, aby zvýšil vliv Spojených států v této strategicky důležité oblasti. „Dostáváme se do éry neoimperiálního amerického vůdcovství, kdy všechna tradiční spojenectví přestávají hrát roli,“ říká v rozhovoru amerikanista Kryštof Kozák.
Grónsko, největší ostrov světa a autonomní území Dánského království, se díky tání ledovců stává klíčovým bodem v geopolitickém soupeření. Ložiska minerálů, naleziště ropy a zemního plynu či potenciál pro nové námořní trasy přitahují pozornost nejen USA, ale i dalších mocností.
V této hře však podle politologa a amerikanisty Kryštofa Kozáka z Katedry severoamerických studií FSV UK Trump přináší nový rozměr. Je připraven vydírat evropské spojence. Ať už ekonomickým nátlakem, který bude mít formu zvýšených tarifů, nebo z hlediska bezpečnostních záruk. Mezinárodní politika se tak podle Kryštofa Kozáka zvrhává v nevybíravé, drsné a až mafiánské prosazování amerických zájmů za každou cenu.
Je to z konce jeho prvního volebního období. Už tehdy tím všechny překvapil a zaskočil. Nic z toho tehdy reálně nevzniklo, ale je vidět, že se k tomu opět vrátil.
Zajímavé je, že ač je Donald Trump bojovníkem proti nebezpečí globálního oteplování, tak z dlouhodobého hlediska to má logiku. Jak se klima otepluje, tak se Grónsko – v angličtině Greenland – stává zelenější zemí. Jak v oblasti Arktidy tají ledovce, Grónsko získává na důležitosti.
Objevila se zde ložiska mnohých minerálů, v grónském pobřežním šelfu jsou naleziště ropy a zemního plynu. Předpokládá se také, že s dalším oteplováním se změní trasy námořní dopravy a Severní ledový oceán se bude využívat mnohem více než dříve. Spojené státy americké už v Grónsku mají svou vojenskou základnu v Thule.
Bralo se to jako jeden z jeho pološílených nápadů, který Dánsko odmítlo s tím, že Grónsko není na prodej.
Pohrozil ekonomickým i vojenským nátlakem s tím, že Grónsko nutně potřebuje.
Já jsem dokonce viděl krátké video, které tam natočil. Tvářil se pozitivně a tvrdil, že se mu tam líbí. Ve světě Donalda Trumpa je to ale symbolický krok toho, že členové jeho rodiny stojí za touto myšlenkou. A v mediálním světě tato zpráva dodala další rozměr a váhu tomu, že tentokrát to Donald Trump myslí vážně.
Donald Trump si siláckými řečmi připravuje vyjednávací pozici. Až se stane prezidentem, tak na tuto otázku zřejmě bude tlačit. Pro Dánsko a pro celou Evropskou unii to bude další velmi problematický bod.
Donald Trump je připraven vydírat evropské spojence. Ať už ekonomickým nátlakem, který bude mít formu zvýšených tarifů, nebo z hlediska bezpečnostních záruk. Jeho vydírací potenciál v této oblasti je poměrně značný. Zejména v situaci, kdy se konflikt na Ukrajině nevyvíjí pro Ukrajince úplně dobře, si Evropa uvědomuje, že kdyby Spojené státy americké přestaly Evropu vojensky podporovat, může nastat obrovský problém.
Zkušený a velmi tvrdý. Grónsko se může bohužel stát jedním z reálných požadavků v rámci nátlaku na Evropu. Trump na té samé tiskové konferenci řekl, že po evropských spojencích požaduje navýšení obranných rozpočtů. Ne dohodnutá dvě procenta, ale dokonce až pět procent.
Snahu využít evropské slabosti k tomu, aby získal pro Ameriku co největší výhody. Myslím, že celá Evropská unie, nejen Dánsko, bude tyto snahy odmítat. Zároveň tím vztahy mezi Evropou a Amerikou získají další problematický bod.
Je to jeden z možných scénářů. Nemyslím, že Donald Trump se chystá vojensky obsazovat Grónsko. Jeho postoj může být prvním znamením toho, že bude požadovat, aby tam například americké firmy získaly těžební zakázky nebo aby se tam otevřela další americká základna. Extrémní výhrůžka může vést k tomu, že se významně zvýší vliv USA v této oblasti.
Je zde poměrně silné hnutí za to, aby se Grónsko stalo na Dánsku nezávislým státem. Pokud by to Donald Trump podpořil a Grónsko opravdu získalo nezávislost, je možné, že nové, nezávislé Grónsko by se v konkrétních požadavcích obrátilo spíše směrem k americkým investicím.
Změna erbu státu je poměrně závažná věc, i když to dánský král udělal bez nějakých širších konzultací. Je jasné, že Dánové jsou s Grónskem dlouhodobě spojeni. V mediální symbolické realitě je to jasný krok směrem, že Dánsko si Trumpovo vyhrožování rozhodně nechce nechat líbit.
Dánští političtí představitelé se proti plánu Donalda Trumpa jasně ohradili a mají zastání i u svých evropských kolegů. A pětimilionové Dánsko – i když to s tím prý přímo nesouvisí – slíbilo osmimiliardové investice na zvýšení grónské bezpečnosti.
Z hlediska dopadů na evropskou ekonomiku jsou mnohem důležitější jednání o celních opatřeních, která by postihla celou Evropskou unii. Pokud Donald Trump bude na svých požadavcích trvat, je to pro Dánsko a Evropskou unii nepřijatelné.
Vytvoří se další pole poměrně velkého konfliktu, které evropskou a americkou politiku pošle do jasného střetu. To se výsledně může projevit i v poměrně vyhrocených obchodních jednáních, která Evropu čekají.
Z hlediska širšího rámování otázka nejen Grónska, ale i Panamy a případné anexe Kanady ukazuje, že se dostáváme do éry neoimperiálního amerického vůdcovství, kdy všechna tradiční spojenectví přestávají hrát roli.
Mezinárodní politika se zvrhává v nevybíravé, drsné a až mafiánské prosazování amerických zájmů za každou cenu. Krátkodobě to Trumpovým voličům může imponovat, že ukazuje svoji sílu. Z dlouhodobého hlediska to může postavení Spojených států americkým velmi poškodit.
