Gambling, závislost na sítích, alkoholu, drogách, ale i deprese nebo poruchy spánku. S tím vším bude klientům pomáhat nové luxusní sanatorium Libella nedaleko Českého Brodu. Investičně za ním stojí zakladatel Avastu, osmý nejbohatší Čech Pavel Baudiš, spolu s investorem do nemovitostí Ivanem Bubeníčkem a předním českým psychiatrem Petrem Popovem (na úvodním snímku).
Vážka je symbol rovnováhy, znovuzrození, překonání překážek a přerodu do nové etapy života, má být poslem harmonie, radosti i lehkosti. Slovo libela znamená právě vodní vážku a také vodováhu. A právě proto má tohle slovo v názvu i nové luxusní sanatorium pro léčbu psychosomatických potíží a adiktologických poruch Libella v Doubravčicích u Českého Brodu.
Vážku má i ve znaku a velká kovaná plastika vážky se „vznáší“ také nad jezírkem před hlavní budovou sanatoria, která je zasazená uprostřed velké zahrady v naprostém klidu, daleko od městského ruchu.
„Na výběru místa jsme si dali opravdu záležet. Objeli jsme mnoho lokalit a zde se nám líbilo nejvíce. Šlo nám o souznění s okolím, o pocit klidu a bezpečí pro naše klienty,“ říká jeden z majitelů Ivan Bubeníček.
„Velmi důležitými faktory byly vzdálenost od dalších staveb, aby si klienti mohli užívat klidu, soukromí a anonymity, ale zároveň dostupnost Doubravčic z hlavního města a blízkost nemocnice,“ doplňuje Bubeníček.
Libella je zařízení pro léčení závislostí na alkoholu, drogách, lécích nebo třeba sociálních sítích. Pomáhat tu budou lidem s návykovými poruchami, jako je škodlivé užívání návykových látek a závislost na nich, ale i nelátkové závislosti – na komunikačních technologiích, hraní, sázení.
Léčit se zde budou také duální poruchy, které jsou kombinací návykových poruch s jinými duševními poruchami, například úzkostmi, depresemi, poruchami spánku či příjmu potravy.
To vše v luxusním prostředí sanatoria, do kterého investoři v čele se zakladatelem Avastu Pavlem Baudišem vložili přes 300 milionů s předpokládanou návratností dvanáct let. Moderně koncipované odborné zdravotnické léčebné za řízení má pro klienty znamenat nový začátek.
Služby jsou určené klientům, kteří sami požádají o pomoc. „Sestavili jsme tým zdravotnických a jiných odborníků s rozsáhlými zkušenostmi v oboru psychiatrie, psychologie, psychoterapie a adiktologie,“ představuje odbornou stránku primář sanatoria, zkušený adiktolog a jeden ze spolumajitelů Petr Popov.
„Nabízíme detoxifikační pobyty ke zvládání komplikací provázejících odvykání od návykových látek s možností následné léčby, kombinující různé formy terapie. Základem je psychoterapie. Léčba však zohledňuje všechny složky komplexní zdravotní péče o klienty,“ dodává Popov.
V Česku unikátní sanatorium má status zdravotnického zařízení. V lůžkové části sanatoria je pětačtyřicet pokojů, které v mnohém připomínají hotel, z toho patnáct na detoxifikačním oddělení. Pokoje jsou jednolůžkové a poskytují klientovi dokonalé soukromí. Některé mají předzahrádku, jiné výhled do zahrady.
V areálu jsou k dispozici terapeutické místnosti, vyšetřovny, lékařské zázemí, prostorná jídelna, denní a společenské místnosti, tělocvična i koutek s knihovnou.
„Nechte na sebe působit prostory, jejich atmosféru, jejich spojení s okolní přírodou, s člověkem uvnitř. A pokud nejvýraznější pocit, který ucítíte, bude pravda, jste na správném místě.“ Tohle je hlavní motto projektu.
„Pro zbavení se příznaků spojených se závislostmi je potřebná nejen správná lékařská péče, ale i odpovídající prostředí, ve kterém léčba probíhá. Prostředí, jež není zasaženo shonem, ale poskytuje azyl v uspěchané době,“ míní Petr Popov.
Cílem investorů a architekta Martina Pračky bylo, aby budova měla estetickou nadčasovou hodnotu a zároveň byl patrný komfort, důkladnost i účelnost. Postavená je ve stylu první poloviny 20. století a působí jako plynoucí prostor jak zakomponováním do okolního terénu, tak pojetím interiéru, kde vyniká důmyslná hra s proporcemi prostoru i materiály, čistota a elegance.
Hlavní pavilon stojí na hektarovém pozemku, k němuž přiléhá parkoviště propojené s areálem vrátnicí. V příjezdové části je budova dvoupodlažní, z jižní strany ale snížený terén umožnil přidání dalšího patra bez zvýšení budovy. Velké prosklené plochy potírají hranice mezi interiérem a exteriérem, přesto má vnitřek jasně definovaný řád a budova zároveň díky tvaru podkovy poskytuje hospitalizovaným klientům maximum soukromí.
Každý interiér, terasa a předzahrádky nabízejí jiný, ale vždy úžasný výhled. I zahradu architekti propracovali do detailů. Zahradní plochy jsou rozděleny do dvou částí – ta první vytváří reprezentativní předprostor s jezírkem před průčelím sanatoria, ve vnitřní části je klidová zóna.
Do sanatoria může klient přijet buď hned po předchozí domluvě s lékařem, nebo prvotní kontakt uskutečnit v pražské ambulanci, kterou sanatorium také provozuje. Po absolvování vstupního pohovoru lékař rozhodne o dalším postupu.
„Problémy se závislostmi vznikají pomalu a člověk si spoustu věcí zpočátku nepřipouští. Hodně často je to tím, že se srovnává s někým jiným, kdo je na tom objektivně ještě hůř. Ale v tu dobu už to nemívá pod kontrolou,“ podotýká Petr Popov, který byl dlouhá léta primářem Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„V první fázi člověku pomáháme přijít na problém, aby si uvědomil, že by ho už měl začít řešit. A když není schopný ho zvládnout sám, nabízíme mu pomoc,“ popisuje. Délka léčebného procesu v sanatoriu je individuální.
„Nikdy se nedá dopředu predikovat, jak dlouho bude léčba trvat. Většina hlavních abstinenčních příznaků se dá eliminovat za týden, někdy je ale potřeba delší doba. Například u těžkých rozvinutých závislostí na extrémně vysokých dávkách léků trvá léčba dlouho i na detoxifikačním oddělení,“ vysvětluje Petr Popov.
Den pobytu stojí vyšší jednotky tisíců korun. V blízké době plánuje vedení sanatoria jednat se zdravotními pojišťovnami, které by se případně mohly částeně podílet na úhradě pobytu.
„Boj s návykovými problémy, duálními poruchami nebo obtížemi v psychickém zdraví je náročný, my chceme lidem pomoci tuto cestu zvládnout. Jsme připraveni jim poskytnout podporu, důvěru a profesionální péči v nadstandardním prostředí,“ dodává Petr Popov.
