Ocelová fúze se nekoná. Biden zabránil Japoncům v převzetí U.S. Steel
Americký prezident Joe Biden se rozhodl zablokovat plánované převzetí americké ocelárny U.S. Steel japonskou Nippon Steel za 14,9 miliardy dolarů, v přepočtu 364,8 miliardy korun. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Americká ocelárna vlastní i košické železárny U.S. Steel Košice, dříve Východoslovenské železárny.
Výbor pro zahraniční investice v USA už dříve postoupil rozhodnutí o schválení nebo zablokování dohody Bidenovi.
Ten se rozhodl zablokovat dohodu navzdory opačnému názoru některých vysoce postavených poradců, kteří se obávají, že by takový krok mohl poškodit americko-japonské vztahy, upozornil list The Washington Post.
Japonsko je důležitým spojencem USA v indo-pacifickém regionu, kde obavy Washingtonu vyvolává hospodářský a vojenský vzestup Číny a hrozby ze strany Severní Koreje. Tokio je také největším investorem v USA.
Mluvčí Bílého domu i Nippon Steel se ke zprávě odmítli vyjádřit. Firma U.S. Steel odkázala na svoji dřívější zprávu, ve kterém vyjádřila naději, že „Biden udělá správnou věc a dodrží zákon tím, že schválí transakci, která tak jasně posiluje národní a ekonomickou bezpečnost USA“.
Proti dohodě je i nově zvolený prezident Donald Trump, který slíbil, že obchodu zabrání, a tentýž postoj zaujaly vlivné americké odbory.
Biden již dříve prohlásil, že chce, aby firmu U.S. Steel vlastnil a řídil domácí subjekt. Spojením by vznikl třetí největší výrobce oceli na světě podle objemu produkce.
Firma Nippon Steel nabídla za druhého největšího amerického výrobce oceli vysokou prémii. Akcionáři U.S. Steel dohodu schválili drtivou většinou loni v dubnu.
Viceprezident pro výzkum oceli v poradenské společnosti Rystad Energy uvedl, že zablokování dohody může v krátkodobém horizontu odradit mezinárodní investory od podávání nabídek na politicky citlivé americké společnosti s odborově organizovanými zaměstnanci.
Společnost U.S. Steel byla založena v roce 1901 a má sídlo v Pensylvánii. Bývala symbolem americké ekonomické zdatnosti, v poslední době ale jen těžko drží krok se zahraniční konkurencí. Předloni jí mezi největšími ocelárnami světa podle údajů Světového sdružení oceli patřilo čtyřiadvacáté místo.