Jejich příjmení bylo a pořád je v Česku synonymem pro plastickou chirurgii. Tu estetickou i rekonstrukční. Žezlo desítky let držel Jan Měšťák. Čím dál víc ho ale přebírá jeho syn Ondřej, budoucí vládce kliniky Esthé.
Vzít tátu a syna na drink do baru je na první dobrou ideální způsob, jak vytvořit co nejlepší atmosféru k rozhovoru. S novinářem, ale i mezi nimi dvěma. Až do chvíle, než zjistíte, že jste se klidně mohli sejít třeba v kanceláři a vyšlo by to skoro nastejno. Jan Měšťák totiž nepije.
Letos v srpnu oslavil osmdesát let, takže to, že se vyhýbá alkoholu, nemusí být takové překvapení. Jenže on se nevyhýbá jen alkoholu, on nepije prakticky vůbec a má to tak skoro celý život. Přiznává, že z tohoto pohledu je asi trošku blázen, ale vlastní tělo ho prý naučilo, co mu svědčí.
Jeden z nejlepších barmanů Česka Jan Šebek, král nového grandiózního baru v někdejším hotelu Evropa, dnes W Prague, tak v jeho případě vychází skoro naprázdno. Objednaným koktejlem to zachraňuje alespoň Ondřej Měšťák, s nímž jsme se v danou chvíli ne zcela plánovaně stali posluchači jeho otce. Ovšem ne že by to nějak vadilo…
„Na každém poznám, když do sebe lije zbytečně moc vody. Většinou to jsou ti, kteří pak chtějí udělat víčka – mají je oteklá od přehnaného pitného režimu,“ říká muž, kterému stačí čtvrt litru vody denně. A podobně to má i s jídlem, jež sice rád vaří, ale jinak ho považuje za ztrátu času.
„V půl deváté večer, když píšu text knihy nebo nějakou přednášku, si často uvědomím, že jsem ještě nesnídal,“ přiznává chirurg specializovaný na úpravu nosů.
Dva Měšťáky od sebe dělí třicet sedm let. Pracují spolu sice na klinice Esthé, kterou Jan založil před víc než pětadvaceti roky, ale chvil, kdy se spolu takto v klidu posadí, moc není. Work-life balance je něco, s čím ani u jednoho z nich nepochodíte. Pokusy pozvat tátu v neděli na oběd jsou prý skoro zbytečné.
