Po obchodech na Letné a v centru Prahy vsadil pražský brand Alexandry Steklík Monhart a Daniela Steklíka na Holešovice. Jejich nový showroom sídlí na více než dobré adrese, sousedí totiž s showroomem Lasvitu a značky Konsepti.
„Číslem tři se nijak nelimitujeme,“ kroutí hned v úvodu rozhovoru hlavou Daniel Steklík, když se ho s jeho tvůrčí a životní partnerkou ptám, zda třetí kamenná prodejna a showroom značky Alexmonhart budou tím posledním pokusem, jak vedle online prodeje rozvíjet i retail.
„Jsme tu navíc v dobré společnosti, v malém designovém ekosystému. Myslím, že tady by to mohlo fungovat,“ doplňuje ho zakladatelka stejnojmenné značky Alexandra Steklík Monhart. Naráží tím na blízkost showroomu Lasvit a značky Konsepti, které se nacházejí ve stejném objektu.
Byl to ostatně David Řezníček, zakladatel druhé zmíněné značky, kdo manželům volný prostor na holešovické ulici Komunardů nabídl. Společně s architektkou Lenkou Míkovou ho byznysoví i životní partneři přeměnili na minimalistický showroom.
Dominuje mu kovový systém, na němž značka vystavuje práci posledních deseti let, tedy primárně kožené výrobky a batohy, výrazné červené svítidlo s neony vyrobené z vyřazené pouliční lampy, ale také barevné stojany vzniklé z nerezu určeného na komínové roury.
Na nich tu značka prezentuje svůj poslední počin, kterým vybočila ze své dosavadní tvorby a směřování: kožené batohy, psaníčka a brýlové obroučky nedávno doplnila kolekce šesti parfémů, které mohou jejich majitelé nosit samostatně, ale i vzájemně mixovat.
Pojmenované jsou podle „archetypů zákazníků brandu“, které za léta fungování značka posbírala. Je tu minimalista, myslitel, snílek, ritualista, raver a avantgardista. Každá vůně má jinak barevný flakon, který má společně s názvem a příběhem jednotlivých vůní usnadnit zákazníkovi výběr.
Je to možná i právě tento produkt, který rozhodl o tom, že po showroomu v Kozí ulici, kam se Alexmonhart přestěhovala s počátkem covidu a který musela kvůli vysokým nájmům, drahé rekonstrukci a celkovému ochladnutí poptávky po luxusních produktech po dvou letech opustit, zkusí tvůrčí tandem ještě jinou adresu.
Konečně, jak totiž upozorňují, mají ten správný spotřební produkt. Pro vysvětlení je třeba se vrátit o deset let nazpět, kdy Alexandra Steklík Monhart začala i díky studiu módního designu na Scholastice vyrábět batohy. Ty se brzy staly oblíbené v pražské kreativní bublině, jejich autorka se díky nim dostala i do našeho výběru 30 pod 30.
Jenže v Česku šité kožené batohy, jejichž pořizovací cena se pohybuje kolem deseti tisíc korun, zkrátka nejsou artiklem, který si kupujete pravidelně. „Máme zákazníky, kteří si batohů koupili už více, ale setkáváme se spíš s tím, že si je lidé chtějí opravovat, mít je s patinou,“ říká zakladatelka značky.
Sami bychom se do tvorby parfémů nikdy nepustili, máme k oboru velký respekt.
I proto s Danielem Steklíkem vsadili na parfémy, které vyrábějí s parfuméry ve Francii. Vyvinout a naskladnit řadu šesti komplementárních vůní vyšlo značku na miliony korun. Jak ale duo uvádí, investice, kterou byli schopni uskutečnit i bez investora, se vyplatila. Dnes patří parfémy k bestsellerům značky.
„Sami bychom se do tvorby parfémů nikdy nepustili, máme k oboru velký respekt. Proto jsme oslovili profesionály, s nimiž jsme výslednou podobu jednotlivých vůní na dálku ladili. Fáze, kdy jsme si posílali vzorečky z Čech do Francie, trvala dlouho,“ líčí Alexandra Steklík Monhart a dodává, že parfémy se vyrábějí právě ve Francii, skladují se a plní v Dubaji.
Fakt, že se značka nechce s novými projekty zadlužovat, je podle Daniela Steklíka důvod, proč se může na první pohled zdát, že se značka, jejíž téměř všechny produkty jsou unisex, neposouvá tak rychle. Novinek záměrně produkuje málo, a to nejen kvůli finančním důvodům, ale i proto, že vyladit produkt může trvat i několik let.
Pro představu: Jen výsekové nože – nástroje, s pomocí kterých se vyřezává kůže na jednotlivé komponenty kožených batohů nebo psaníček – stojí desítky tisíc korun. V řádech milionů se pak pohybují investice do skladových zásob vycházející z minimálních objednávek dodavatelů, s nimiž značka spolupracuje.
I když se v současné chvíli nejvíce prodávají právě parfémy, kožené batohy a psaníčka stále patří k vlajkovým produktům značky. Ročně se jich podle majitelů prodá několik stovek a zákazníkem většinou bývá „kulturně založený člověk ve věkové skupině pětadvacet až padesát let, který má blízko k designu nebo jinému kreativnímu odvětví“, uvádějí manželé.
Stále platí, že značku i přes předchozí zastoupení v zahraničních concept storech vyhledávají zejména Češi. To by chtěli Daniel Steklík a Alexandra Steklík Monhart změnit: rádi by se po covidové pauze, kdy zahraniční designérské showroomy dávaly přednost lokálním tvůrcům, vrátili do sousedního Německa.
A další plány do budoucna? Už teď značka Alexmonhart pracuje na druhé kolekci parfémů, ráda by také rozšířila nabídku oblečení (dnes mají pár modelů bomberů a nepromokavých bund) a udělala batohy z nových materiálů, recyklovaného a recyklovatelného nylonu. Ve hře je také návrat k produkci brýlí, které značka přestala vyrábět i kvůli zdražujícím se nákladům po brexitu.
„Tady jsme to konečně my. První studio na Letné bylo jeden velký punk. Showroom v Kozí ulici byl zase na nás až moc velký luxus, navíc nás přepadl covid, který nám do konceptu velmi zasáhl. A tohle je přesně něco mezi,“ dodává duo na své nové holešovické adrese.
