Karel
Kryl měl letos dvě výročí, narození (1944) i úmrtí (1994), ajá se dosud nedostal k tomu, abych o něm napsal. Je to vlastněpřekvapivě těžké dnes přemýšlet nad jeho osudem a étosem,étosem, který dlouhodobě hluboce obdivuji.
Písněčelící brutální sovětské okupaci. Písně vycházejícíz pozice nenásilí, které mělo jistotu, že tu je alternativademokratického světa. To, že musel utéct do Bavorska, je strašnávěc, mnoho let neviděl svůj domov.
