Německý Spolkový sněm v pátek schválil novelu zákona, jež ruší kontroverzní poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platila také Česká republika.
Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Kvůli listopadovému rozpadu koaliční vlády kancléře Olafa Scholze ale dlouho nebylo jasné, zda se příslušnou normu podaří schválit do konce roku. Během pátečního rána ji kromě vládních sociálních demokratů a zelených podpořila i část opozice.
Poplatek za tranzit plynu byl zaveden v roce 2022. Původně měl sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek a týkal se společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.
Ve zdůvodnění k takzvané třetí novele energetického zákona vláda kancléře Scholze uvedla, že je změna nutná, protože Evropská komise dospěla k názoru, že část platného zákona není slučitelná s unijním právem.
Na to upozorňovaly i země, kterých se poplatek 2,50 eura (63 korun) za megawatthodinu týkal. Kromě Česka proti němu protestovaly také Rakousko či Slovensko.
Podle německé vlády poplatky ztěžovaly středoevropským a východoevropských zemím diverzifikaci zdrojů plynu.
„Tím je poplatek v rozporu se společnou snahou Evropské unie stát se nezávislou na ruském zemním plynu,“ stojí v popisu schváleného návrhu na stránkách německého Spolkového sněmu.
Podle novely zákona se poplatek od 1. ledna 2025 bude vybírat nově jen vnitrostátně, a nikoli na přeshraničních bodech.
Návrh zákona předložila vláda sociálních demokratů, zelených a svobodných demokratů do parlamentu ještě před tím, než se na počátku listopadu rozpadla.
Při hlasování v parlamentu jej v pátek podpořily obě strany nynější menšinové vlády, a navíc i poslanci konzervativní unie CDU/CSU, jejichž hlasy byly rozhodující.
Předseda CDU Friedrich Merz, který je kandidátem na kancléře v nadcházejících parlamentních volbách, už v pondělí naznačil, že zákon o poplatcích za tranzit plynu by mohl být jednou z norem, kterou CDU/CSU pomůže vládě do voleb schválit.
Pátek je posledním zasedacím dnem Spolkového sněmu před koncem roku, a tedy posledním dnem, kdy bylo možné zákon ve sněmu přijmout, aby mohl začít platit k 1. lednu.
Kdyby od Nového roku neplatil, hrozilo potenciálně nebezpečí, že by Česko dál poplatkům podléhalo. Ty se přitom podle nedávného oznámení společnosti Trading Hub Europe GmbH, která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem, od ledna zvýší z nynějších 2,50 na 2,99 eura (75 korun) za MWh.
Ze statistik provozovatele páteřních plynovodů v Česku Net4Gas vyplývá, že už v úvodních letních měsících k nám proudilo přes čtyřicet procent plynu z východního směru skrz přepravní bod Brandov, který propojuje českou a slovenskou plynovou soustavu.
V listopadu a v prosinci se pomyslná stavidla naplno otevřela. V jedenáctém měsíci tohoto roku už hodnota vystoupala nad 95 procent a v úvodu prosince ještě o pár procentních bodů posílila. Na druhé straně skrz přepravní bod Lanžhot přivádějící plyn ze Západu k nám v těchto dnech neteče prakticky nic.
Tím hlavním faktorem, že se toky plynu během letošního roku obrátily zase ve prospěch Ruska, je cena. „Obchodníci kupují ten ruský, protože je momentálně lacinější,“ přiznal nedávno i premiér Petr Fiala.
