Artové bydlení z vodojemu, kulturní a komunitní centrum ze starého obchoďáku nebo desítky bytů z bývalé úřednické kolonie. Na nový život čeká v Moravskoslezském kraji dalších 150 opuštěných průmyslových či komerčních areálů, skladů i bývalých důlních území s tržním nebo veřejným potenciálem.
Projíždíte kolem kdysi pulzující části města, ze které je dnes jen chátrající svědectví minulosti. Působí nevlídně, jako symbol úpadku. Na severu Moravy však ukazují, že množství brownfieldů může být nejen zátěží, ale i příležitostí pro nový život, budoucí růst a inovace.
„Oživujeme je tak, aby přinášely nové příležitosti pro obyvatele i investice, které obohacují celé komunity. Je fascinující sledovat, jak se z opuštěných míst stávají nové podnikatelské, kulturní a obytné prostory,“ říká náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Šárka Šimoňáková.
Transformace brownfieldů podle ní není jen otázkou nákladů, ale i kreativity, strategického myšlení a ochoty hledat společná řešení.
Moravskoslezský kraj umí zaujmout jako atraktivní region pro startupy, inovátory i investory. A stejně odvážně přistupuje i k revitalizaci brownfieldů. Že se nebojí inspirovat za hranicemi, dokazuje i jeden z projektů prezentovaný na nedávné Brownfield konferenci pořádané regionální rozvojovou agenturou MSID.
Projekt Tabakfabrik z rakouského Lince zaujal organizátory konference ukázkovou transformací opuštěné továrny v místo plné života. Bývalá továrna na tabák, která byla uzavřena v roce 2001, totiž prošla podobným vývojem, kterému čelí i řada lokalit na severu Moravy: ztráta původní funkce, postupný odliv lidí, kteří tu pracovali, specifický prostor a otázka, co s ním.
Dnes je z chátrajícího lineckého areálu živé místo, které láká investory a inspiruje svět, kvete tam kreativní byznys, kultura a vzdělávání, „Naším záměrem bylo vytvořit první kolaborativní koncern na světě. Vznikla tak produktivní městská čtvrť, kde našlo pracovní uplatnění pět tisíc lidí,“ uvádí Chris Müller, ředitel projektu, který spolkl 260 milionů eur.
Revitalizace Tabakfabrik by už brzy mohla mít otisk i Česku, i když v menším měřítku. Život by se podobným stylem mohl vrátit do někdejšího opavského obchodního domu Breda. Že se Brownfield konference konala právě v útrobách ikonického prostoru, postaveného v roce 1928, který dlouhá léta chátral, totiž není náhoda.
„Chceme, aby Breda znovu ožila. Vytvoříme z ní kulturní a společenské centrum, které bude lákat návštěvníky, podporovat rozvoj lokálního podnikání a poskytovat Opavanům důležitý prostor pro setkávání,“ popisuje cíl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a opavský radní Michal Kokošek.
Jedním z prvních příkladů úspěšné revitalizace v Moravskoslezském kraji je přeměna bývalého Dolu Hlubina v Dolní oblasti Vítkovic, kde dnes funguje kulturně-společenské a vzdělávací centrum, které přitahuje statisíce návštěvníků ročně.
I menší brownfieldy ale mohou dostat nový význam, pokud se do nich investují peníze, vize a energie – důkazem je inspirativní revitalizace vodojemu ve Vratimově na jižním předměstí Ostravy, ze kterého je teď Art Tower, unikátní ubytovací zařízení s designovým třípatrovým apartmánem.
Další příklad? Projekt Lipového dvora v Ostravě. Bývalá úřednická kolonie plná kanceláří, která po roce 1945 sloužila k administrativním účelům Vítkovických železáren, našla nové využití jako moderní bytový komplex o čtyřiceti bytových jednotkách s jedinečnou atmosférou. Investice? Pouhých dvacet milionů korun.
„Musí se myslet na to, jak stavbu zefektivnit. Když ale dostanete nemovitost nebo území znovu do použitelného stavu, tak to vytváří obrovskou emoci,“ usmívá se Jan Světlík, CEO společnosti Cylinders Holding, která projekt realizovala.
V Moravskoslezském kraji je brownfieldů téměř 600 hned po Ústeckém kraji nejvíc v republice. Jak z nich vybrat ty, jejichž proměna přispěje k dalšímu rozvoji regionu?
Kraji a městům s tím pomáhá regionální rozvojová agentura MSID. Její databáze umožňuje identifikovat vhodné lokality pro investory a zároveň propojit revitalizační projekty s dostupnými zdroji financování. Podle těchto kritérií je v Moravskoslezském kraji až 150 smysluplných lokalit.
„Kromě toho, že spojujeme obce, stakeholdery a místní lidi, snažíme se propojit třeba i pozemky a najít řešení, která budou sedět i do širšího plánu rozvoje obce,“ popisuje předseda představenstva MSID Václav Palička.
Aktuálně agentura spolupracuje s Orlovou na proměně bývalého kina na obytný a multifunkční prostor, nebo se Stěbořicemi na Opavsku, kde by mohl vzniknout nový bytový komplex s občanskou vybaveností. „Máme i projekty zaměřené čistě na podnikání, jako je přeměna bývalého vojenského areálu ve Frenštátu pod Radhoštěm na podnikatelskou zónu,“ doplňuje Palička.
Nejde jen o konkrétní objekty či areály. Mezi brownfieldy pochopitelně patří i pohornická území, a že jich na severu Moravy mají požehnaně. S komplexní transformací a hledání ekonomických příležitostí pro stovky hektarů takových ploch na Karvinsku, Frýdeckomístecku a Frenštátsku kraji pomáhá tranformační program POHO2030, který usiluje o navrácení území obyvatelům okolních měst a obcí prostřednictvím rozšíření míst pro nejrůznější společenské a kulturní události i pro aktivní odpočinek v jedinečné přírodní lokalitě.
„Pohornická krajina Karvinska má obrovský potenciál. Máme zde plochy ideální pro příchod významných investorů. Jejich aktivity a podnikání jsou přesně tím, co Karvinsko pro svůj ekonomický rozvoj potřebuje. Proto je důležité tyto lokality připravovat a nabízet. Dobrým příkladem může být Smart Park Karviná, který vybuduje společnost Panattoni v zóně Barbora. Přinese regionu nové pracovní příležitosti, zvýší jeho prestiž a upozorní na náš kraj jako na místo plné příležitostí,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica s tím, že pohornická krajina nabízí řadu dalších možností.
V rámci programu POHO 2030 vznikla například studie na proměnu území bývalého černouhelného dolu Lazy v Orlové na ekonomickou zónu nebo ukázkový projekt revitalizce 22 hektarů po bývalém dolu Gabriela v Karviné na nové centrum pohornické krajiny s navazujícím parkem sahajícím až ke známému šikmému kostelu svatého Petra z Alcantary.
„Nevnímáme brownfieldy jako zátěž, ale jako příležitost. Snažíme se využít jejich potenciál a vidíme, jaký přínos mohou mít do budoucna,“ dodává hejtman k nové dynamice, která z Moravskoslezského kraje dělá lídra v transformaci brownfieldů v Česku.
