Člověk nachodí při vyřizování objednávek ve skladu i deset kilometrů za směnu. Roboti slovenského startupu Brightpick tuto práci jako první na světě dokážou kompletně zastat místo něj, což firmám zásadně ulehčuje provoz hlavně kvůli nedostatku pracovníků. Přelomové řešení od investorů získalo už přes jednu miliardu korun.
Nese stejné jméno jako slavný český vojevůdce a se svou firmou je právě uprostřed úspěšného tažení. Slovák Ján Žižka vymyslel AI robota, který dokáže samostatně vyřizovat objednávky z e-shopu přímo v uličkách skladu.
Scházíme se v pražském skladu lékárenského řetězce Dr. Max, kde jsou roboti Brightpick Autopicker zrovna uprostřed pracovního nasazení. Místo očí mají 3D senzor, místo rukou výsuvné rameno a místo nohou pojízdnou základnu.
„Inspirovali jsme se lidským tělem, ale snažili jsme se odstranit slabiny, které například u humanoidů přetrvávají. Hlavním důvodem bývají nohy. Nedávno jsem celý let z Ameriky přemýšlel, jak vyřešit nohy, aby humanoid nezakopával a nezpůsobil někomu zranění nebo škodu. Že by pomohly airbagy?“ zamýšlí se nad výzvami robotiky čtyřicetiletý vynálezce Žižka, který za celým zázrakem stojí.
Mezi regály se pohybuje desítka robotů, zrovna k nám míří jeden nesoucí na podvozku jméno Eliška. „Celosvětově jsme nasadili přes tři sta robotů a každý má své vlastní jméno. Zaprvé to slouží k jejich lepší identifikaci, zadruhé jim to dodává lidský rozměr. S rostoucím počtem robotů už nám ale jména začínají docházet,“ usmívá se Ján Žižka a v očích má při pohledu na Elišku spokojený výraz. Jako by ji chtěl až otcovsky poplácat po zádech.
Jaká alchymie se tedy za poslušně pracujícími roboty skrývá? Objednávka od zákazníka se dostane do systému a robot dostane seznam výrobků, které mají být součástí balíčku. V tomto případě jde převážně o krabičky s léky, které jsou umístěné v šedých plastových krabicích vyskládaných v regálech zhruba do třímetrové výšky. Systém pomocí umělé inteligence naplánuje robotovi trasu a ten může vyrazit.
Nejdřív si vyzvedne modrou krabici, do níž bude objednávku skládat. Míří k první zastávce, najde krabici se správným výrobkem, vysune ji a za pomoci umělé inteligence a robotického ramene s přísavkou přesune zboží do modré krabice.
Právě kombinace přísavky a podtlaku, kterým výrobek lehce nasaje jako vysavač, se osvědčil lépe než jakékoli nabírací kleště, kterými by se zboží mohlo poškodit. Když objednávku sestaví, zamíří k pásu, kam ji odevzdá na expedici.
Pokud se vyskytne problém, se kterým si neví rady, zobrazí požadavek na zabudovaném tabletu a zamíří k operátorovi, jenž u počítače na celý proces dohlíží. V reálném čase vidí na monitoru celý sklad a jednotlivé roboty, kteří se pohybují v uličkách. Každý z nich má v sobě zabudovanou kameru, která snímá aktuální stav objednávky.
Právě díky přehlednému a komplexnímu systému, který obsahuje nejen roboty, ale právě i software pro jejich řízení, zaujal Brightpick e-shopy po celém světě. Sbírá globální ceny jak na poli robotiky, tak logistiky, což nemá obdoby.
„Podobné roboty už vyvíjí více firem, ale my se odlišujeme právě komplexitou řešení a jeho jednoduchostí. Jsme jediným mobilním robotem na světě, který dokáže autonomně vyřizovat a konsolidovat objednávky přímo v uličkách skladu, stejně jako by to udělal živý pracovník,“ tvrdí Žižka s tím, že robot dokáže snížit nároky na pracovní sílu až o osmdesát procent.
„Právě to u našich zákazníků silně rezonuje, protože najít pracovníky do skladu je pro ně často problém číslo jedna,“ dodává slovenský vynálezce.
Řešení od Brightpicku nasadil do svého skladu například také Rohlík miliardáře Tomáše Čupra. Roboti zvládnou vyskladňovat zhruba tři čtvrtiny potravin, křehké zboží, jako je sklo nebo ovoce či zelenina, připravují lidé, ke kterým si robot pro příslušné položky přijede v rámci trasy.
Ján Žižka studoval počítačovou vědu a později počítačové vidění na bratislavském matfyzu Univerzity Komenského, kde získal podle svých slov špičkové technické vzdělání. Zásadní zkušenost mu ale přinesl rok 2011, který v rámci doktorského studia strávil na technologickém institutu MIT v Bostonu.
„Nemám pocit, že by Američané byli výrazně chytřejší než my, i když tam byli lidé z Harvardu, Stanfordu. Ten zásadní rozdíl byl v byznysovém mindsetu,“ podotýká Žižka.
„Zatímco na matfyzu jsem jedinkrát neslyšel slovo podnikání, tady nás cíleně vedli k tomu, abychom své projekty a vynálezy dokázali přetavit v byznys. Měli jsme předmět, kde nás učili, jak založit startup, jak získat investory. Získal jsem tady sebejistotu a víru, že můžu dokázat cokoli,“ doplňuje Žižka, který má dnes na svém kontě přes dvacet patentů z oblastí 3D senzorů a mobilních robotů.
Inspirován Amerikou založil v roce 2013 firmu Photoneo, kde na základě vlastní patentované technologie vyvinul 3D kameru s nejvyšším rozlišením a nejvyšší přesností na světě. Ta se používá nejčastěji v automobilovém průmyslu, nachází se například v továrnách General Motors nebo Volkswagen.
Právě tento senzor je součástí AI robota Brightpick, který se využívá ve skladech. „Přemýšlel jsem, jak senzor užitečně využít, a napadlo mě tohle. Není za tím žádný speciální příběh, spíše racionální úvaha,“ vysvětluje Žižka.
Podnikatel dnes zaměstnává tři sta lidí, z toho zhruba devadesát procent na Slovensku. Jeho firma roboty nejen navrhuje, ale také kompletně vyrábí přímo v Bratislavě. Odtud je dováží k zákazníkům do celého světa.
Startup od roku 2021 získal na svůj rozvoj dohromady už 47 milionů dolarů, už dříve do něj investovaly třeba fondy Credo Ventures, RSJ nebo Early bird Venture Capital. Nejnovější investice ve výši dvanácti milionů dolarů dorazila letos v listopadu, kdy firmu podpořil EBRD Venture Capital, tedy fond Evropské banky pro obnovu a rozvoj.
K němu se připojili zakladatelé společnosti Avast Pavel Baudiš a Eduard Kučera, zakladatel společnosti ESET Miroslav Trnka nebo investoři Maximilian Kolowrat-Krakowský a Juraj Ďuriš. Peníze plánuje Brightpick využít hlavně k rozšíření aktivit a upevnění pozice na trhu ve Spojených státech.
„Růst na americkém trhu byl vždycky naším cílem, zároveň tam teď vidíme největší zájem. Očekáváme, že by Amerika měla v tomto roce generovat zhruba polovinu našeho obratu,“ prozrazuje zakladatel. O konkrétních číslech ohledně tržeb mluvit nechce kvůli případným dalším investičním kolům.
Jeden AI robot vyjde podle něj zhruba na tolik jako dražší auto, ale není to zrovna určující indicie. Většina zákazníků si totiž roboty nekupuje, ale platí firmě za službu včetně pronájmu robotů a celého systému.
„Zákazníci platí za jeden pick, tedy za každou položku, kterou robot vyskladní. My se jim o celý ekosystém staráme,“ vysvětluje zakladatel. Za pořízení systému do velkého skladu se zhruba padesáti roboty, serverem a nepřetržitým servisem zákazník zaplatí podle Žižky až tři miliony eur, tedy v přepočtu kolem 75 milionů korun. „Je to dost velká suma na to, abychom o každou zakázku bojovali,“ dodává.
Ve Spojených státech naposledy nasadili systém ve skladu potravinářské firmy SpartanNash nebo ve společnosti The Feed, která vyrábí výživu pro sportovce. Brightpick jim dokáže vyskladnit zhruba sedmdesát procent portfolia.
Úspěch firmy a dominantní postavení na globálním trhu připisuje Žižka tomu, že projekt dobře připravili z byznysové stránky, zvládli exekutivu, marketing a velký důraz kladou na škálovatelnost produktu.
„I když škálovat fyzický produkt je těžší, přece jen jsme limitovaní dopravou zboží. Velké dodávky posíláme do zámoří v kontejneru lodí, menší jednotky kusů pak letadlem,“ popisuje Žižka.
V blízké budoucnosti chtějí zapracovat hlavně na rychlosti a efektivitě robota, který je v současné době stále o něco pomalejší než člověk. Podle Žižky by se na úroveň průměrného zaměstnance mohli roboti dostat už během příštího roku.
Jejich výhodou už dnes každopádně je, že teoreticky mohou být v provozu téměř nepřetržitě. „Zatím se to neděje, protože roboti dnes mohou pracovat jen tehdy, kdy na ně může dohlížet člověk. Myslím ale, že společnost k tomu jednou dospěje. Není otázkou jestli, ale kdy. Sklady budou jednou plné samostatně pracujících robotů,“ slibuje slovenský vynálezce.
