Praha 18. prosince 2024 (PROTEXT) - Host pravidelných rozhovorů Libuše Bautzové, analytik, expert na evropské záležitosti a člen NERV Petr Zahradník, zhodnotil stav českého čerpání evropských dotací v současném programovém období a nastínil cestu, kudy se bude muset nyní už relativně bohaté Česko v budoucnu vydat.
"Operační program Doprava je na tom velmi dobře nejenom z hlediska naplňování průběžných cílů, ale i z hlediska plnění. Je to objemově největší operační program, který má v podstatě zasmluvněnu veškerou svoji alokaci. Investoři, zejména v oblasti železniční a silniční dopravy, už vědí, jaké úseky dálnic a železnic, případně silnic budou stavět,“ uvedl Petr Zahradník.
Za dobrou zprávu považuje i to, že v podstatě zhruba polovina prostředků operačního programu Doprava se dostala ke konečným příjemcům. Zhruba jedna pětina byla uvolněna i z evropského rozpočtu. „Závod, kdo dřív vyčerpá, není primárním kritériem. Tím by měl být věcný smysl toho, na jaký účel se tyto finanční prostředky vynakládají,“ zdůraznil Zahradník s poukazem na to, že Česká republika zejména v předminulém programovém období (2007 až 2013) trpěla tím, že na poslední chvíli musela „přidělit“ ohromné množství peněz, což nebylo právě šťastné. To se navíc nepovedlo, a republika přišla o zhruba 60 miliard korun. „Poučili jsme se, a už se to neděje.“
Poněkud složitější situace je Integrovaný regionální operační program (IROP), který je tuzemskou dvojkou z pohledu vyčleněné alokace. „Tam je vůbec jedna z nejnižších měr čerpání. Pouze pět procent bylo dosud získáno z projektů, které tento program řeší, z evropského rozpočtu, a přibližně dvacet procent dostali příjemci z národních zdrojů. Na druhou stranu má IROP zasmluvněny asi tři čtvrtiny své alokace. Existuje tady jisté časové zpoždění." Příčinu vidí expert mimo jiné ve skutečnosti, že IROP je – na rozdíl od Dopravy – rozdělen na obrovské množství velmi malých projektů. „To je samozřejmě administrativně velmi náročné,“ podotkl Zahradník.
Celý podcast si můžete poslechnout ZDE
Česko jako celek na sklonku roku 2024 vidí host pořadu v horní polovině pomyslně evropského peletonu v čerpání, což je také posun proti předchozím sedmiletkám. „Pro období 2021 až 20927 platí pravidlo N+3. To znamená, že všechny prostředky je třeba vyčerpat do roku 2030. Pokud se tak nestane, nevyužité peníze propadají do evropského rozpočtu a jsou přerozděleny ve prospěch jiných členských států,“ připomněl analytik.
Obrysy nového programového období pro roky 2028 až 2034, na jehož přípravě se Petr Zahradník podílí, by se mohly v EU začít rýsovat v polovině příštího roku. „V červnu 2025 by Česká republika měla předložit svůj strategický pohled na to, jakým způsobem ke kohezní politice přistupovat. Reflektovat, že jsme dnes (členskou) zemí středního příjmu, a ne chudá podrozvinutá země.“ Tento fakt může být limitem, protože unijní kohezní politika je primárně zaměřena na nejméně vyspělé regiony.
Změny stavu z čistého příjemce na čistého plátce se Petr Zahradník přesto neobává. „Myslím, že budeme pořád velmi výrazným, čistým příjemcem. Ale opravdu hrozí, že přijdeme o kohezní fond, protože jsme na úrovni 90 procent průměrného HDP unie.“
Tato případná ztráta by představovala asi čtvrtinu souhrnné alokace. „Nabízí se prostor pro inovaci dosavadního přístupu – že daleko víc budeme využívat tzv. návratné finanční nástroje, které umožňují daleko efektivnější a dlouhodobější využívání prostředků, které má politika soudržnosti k dispozici,“ uzavřel Petr Zahradník.
Kontakt:
Igor Záruba
manažer projektu
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
